Tohle okecat nelze:
V životopisu napsaném p. Pavlem v roce 1987 (kdy měl již 26 let a za dva
roky na to 17. listopadu 1989 proběhla Sametová revoluce), p. Pavel uvádí
zásadní skutečnosti. Kromě zálib, studijních výsledků a vztahů v
rodině, ve svém životopisu popsal svůj ideologický profil.
Vyznává se ze sympatií k Sovětskému svazu: Nejvíc dojmů ve mě
zanechala měsíční cesta po Sovětském svazu, kterou jsme v roce 1978
podnikli autem na pozvání našich přátel. Byla pro mě otevřenou učebnicí
v praxi a plně odpovídala mým představám o dovolené.
Odůvodňuje svou žádost o členství v KSČ: Oba moji rodiče jsou členy
KSČ a aktivně se účastní stranické práce. Otec po dobu svého působení
v Kladně pracoval v Socialistické akademii. Tato činnost rodičů jakož i
jejich názory a debaty v této oblasti přirozeně ovlivňovaly mé sourozence
i mě. Otec mi vysvětloval různé společenské jevy na příkladech z praxe,
na příkladech příbuzných a známých a budoval tak u mě správný náhled
na svět a schopnost orientace.
V roce 1987 popsal okupaci Československa, resp. Invazi vojsk Varšavské
smlouvy v roce 1968 do Československa jako příjezd přátel: Velký vliv na
mé pozdější názory mělo léto roku 1968. Tehdy byli u nás na návštěvě
přátelé ze Sovětského svazu. Právě na kontrastu mezi nimi na jedné
straně a protisovětskými náladami na druhé mi otec srozumitelně k věku
vysvětlil podstatu situace. Bylo účinnější než cokoli jiného a také
trvalejší. A posměch ve škole ze strany spolužáků pro mou oblibu našich
přátel mě v názoru tenkrát pouze utvrdil.
Popisuje, co ho přimělo vstoupit do strany: Při rozhodování jsem v
životě často jako součást rozhodnutí přijímal příklad lidí, kterých
jsem si vážil a které jsem uznával za hodné následování. Podobně tomu
bylo s rozhodnutím vstoupit do strany, kde navíc sehrálo svou roli
přesvědčení, že po stranické linii a lze vyřešit i problémy, které se
velitelskou cestou řeší jen velice těžko a v neposlední řadě bych rád
svým přispěním pomohl odstraňovat ty nedostatky, které v naší
společnosti dosud přetrvávají.
Uvádí v čem vidí prospěch z členství v KSČM: Členství v KSČ mě
ovlivňuje ve dvou směrech. Na jedné straně mi dává dobrý pocit, že se
mohu osobně účastnit a ovlivňovat řešení společenských i pracovních
problémů, na druhé straně mě motivuje k dosahování lepších výsledků
než ostatní i ve vztahu ke kolektivu.
Uvádí, že si zaslouží nejvíce hrdosti: Iniciativa, zodpovědnost a
pružnost Sovětského svazu a ostatních socialistických zemí, se kterou
předkládají světu mírové návrhy všeho druhu a co považuje za
socialistický způsob života.
A takový šašek dnes někoho mentoruje?