rusáci a pod trumpem vy...
Budapešťské memorandum je označení pro trojici mezinárodních dohod podepsaných 5. prosince 1994 Ruskem, Spojenými státy a Velkou Británií v maďarském hlavním městě Budapešti, které měly poskytovat záruky bezpečnosti a územní celistvosti Bělorusku, Kazachstánu a Ukrajině výměnou za připojení se ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Jejím důsledkem bylo jaderné odzbrojení těchto států a jedinou zemí bývalého Sovětského svazu vlastnící jaderné zbraně (jadernou velmocí) zůstala Ruská federace.
V případě Ukrajiny bylo podepsáno ukrajinským prezidentem Leonidem Kučmou, ruským prezidentem Borisem Jelcinem, americkým prezidentem Billem Clintonem a britským premiérem Johnem Majorem.[1] Čína a Francie poskytly poté poněkud slabší individuální ujištění v samostatných dokumentech. V rámci tohoto memoranda Ukrajina slíbila vzdát se svého jaderného arzenálu, kdežto zbylé tři státy poskytly Ukrajině některá bezpečnostní ujištění.
Memorandum svými ustanoveními odkazuje[pozn. 1] na právně závazný Závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Ten podepsali všichni signatáři memoranda.
O memorandu se od roku 2014 nejčastěji mluví v souvislosti s jeho porušením ruskou válkou proti Ukrajině.
Závazek
V memorandu se signatáři zavázali mimo jiné respektovat ukrajinskou
nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet
se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině, zdržet se použití
ekonomického nátlaku na Ukrajinu ve snaze ovlivnit její politické
směřování, zdržet se použití jaderných zbraní proti Ukrajině, řešit
případné použití jaderných zbraní vůči Ukrajině na půdě Rady
Bezpečnosti OSN či vzájemně konzultovat vzniklé nejasnosti ohledně
zmíněných záruk.[2]
Porušení memoranda
Podle prohlášení premiérů zemí Visegrádské skupiny a
některých[kterých?] politologů bylo memorandum porušeno přijetím Krymu do
Ruské federace na základě výsledků referenda v roce 2014 a ruským postupem
během ukrajinské krize.[3][4][5] Za porušení platného znění tohoto
memoranda označili postup Ruska vůči Ukrajině také lídři států G7.[6]
Valné shromáždění OSN při této příležitosti přijalo rezoluci, ve
které se připomíná povinnost dodržování Charty OSN, co se týká jednoty
a územní celistvosti členských států OSN, a upozorňuje se na
bezpečnostní záruky vyplývající z budapešťského memoranda z roku
1994.[7]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Budape%C5%A1%C5%A5sk%C3%A9_memorandum



