Probíhá mezi samotnými Gróňany velká debata? Jsou lidé, kteří silně
vystupují pro nebo proti?
Lidé jsou především velmi znepokojení. Když se s někým setkáte, může
se stát, že se mu dokonce zalesknou slzy v očích a ptá se: „Co to je, co
to pro nás znamená? Je nás tak málo.“ Je to něco, co lidi hluboce
zasahuje.
Existuje velmi malá menšina – možná kolem pěti procent – která říká, že by to mohlo být zajímavé a že by Grónsko mělo jednat přímo s Američany bez Dánska. Je to ale opravdu velmi malá skupina. Musíme si také uvědomit, že jsme stále součástí Dánského království, a dokud tomu tak je, z diplomatického hlediska nelze jednoduše začít vyjednávat se Spojenými státy, jako by Grónsko bylo suverénním státem.
Nejvíce znepokojující na této Trumpově administrativě je to, že pravidla, která se v mezinárodních vztazích a diplomacii budovala po desetiletí, jako by přestávala platit. Nikdy nevíte, co přijde dál. Právě tato nejistota je pravděpodobně důvodem, proč jsou lidé tak rozrušení.
Když se například podíváme na Venezuelu, nemyslím si, že by se Trump skutečně zajímal o venezuelskou společnost jako takovou, ale spíše o přístup k ropě a dalším zdrojům. To činí celou situaci ještě znepokojivější.

