Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Horolezci maji vzdy dobrou party. Oncas viseji na stejnym lanu...odnich sem se ucil improvizovanemu vareni na cundry.

Kdyby na jednom lanu. Otec když mi vypráví, jak to měli tehdy v 60. letech. To víš, dnes je doba jiná, je vše nejenom na lezení. Ale tehdy? Otec a ti další 3 lezli prvovýstup (rovněž taky všichni spolužáci ze sklářský průmky), fakt těžká stěna na pískovci a tam spára, pod nima 100 metrů kolmá stěna a další chyt vysoko. Tak to vyřešili, že udělali uzel na lanu, to lano s uzlem do spáry a otec jediný co ho drželo byl ten uzel tak stál a jeho kamarád mu bez jišténí vlezl na záda, tím pádem dosáhl na chyt, vytáhl se nahoru a tam teprve zatloukl skobu a jistící kruh.
Kdyby se ten uzel vytrhl ze spáry a opakuji je to pískovec (co jinýho by to bylo, když je to Český ráj), tak by se oba proletěli těch 100 metrů a konečná. To nerozchodíš.

Taky mam uz par znamejch kluku vodaku pod drnem. Z pomerrne maleho US. kanoe kajak Teamu z OH v Mnichove,'72
Ctyri kluci a ani jeden znich nezemrel prirozenou smrti starim. Rakovina a hypotermie i utopeni.
Z NBK kanoe odilu ktery byl dost malej, dva co chodili semnou do skoly a treti je na vozejku. Zrejme neni schopny ani psat na kompu a pise me jeho manzelka. Stimhle borcem jsem se jednou vyboyural, obratil na strechu Hadraka! Jo to bylo vozitko. Malem jsme narazly smykem v blate do topolu. Mohly jsme to mit zasebo oba jiz '64 rocel

Z tech mist znam docela dobre Jizeru. Jednou jsem to tam jel sam. Pro vetsinu kamosu z NBK jsem zacinal bejt silenec.
V oddilu v Ml. Bolce jsem ale nasel odvazlice. A jarni Jizerka musela byt pokorena.
V '60 letech opravdu skoro zadne poradne vybaveni jeste nexistovalo v ledas jakych sportech.
I vychodni nemci byly natom lepsi, jak jsme videli o zavodech.

Karaniny, lana, krosny vsechno lepsi bylo z ciziny. Otec obcas poslal dolary. Predpokladal ze v Tuzexu kupujem saty bo potraviny.
Ja si o nic nepsal ale take jsem se jemu nikdy pozdeji nepriznal ze kupuju v Tuxexu bezky a vosky. Nebo obcas i LPicka!

Mejdany byli vzdy dobry. V Ceskem Raji jsme chodili na hrad Valdstejn kde byla pekna hospoda s vyhledem. V zime velkem kazdy patek byl nekdo "Za Vopicema" pokecat a vypot povko.

My lezli jen ve dvou, mozna jednou jsem lezl ve trech. Ve trech to jde pomalu ... moc cekani. Na lanu se nikdy nevisi, to je jen na jisteni. V Cechach byly vsechny vystupy zmapovany a mely zabudovane jistici kruhy ve vrvholatejch mistech. Tam se nesmely pouzivat vlastni skoby, to by nicilo tu skalu. Kdyz jsi lezl, tak jsi se toho kruhu nesmel dotknout az kdyz jsi mel bradu na jeho urovni. Tam byli fajn lidi. Nekdy blazni, ale co se charakteru tyce, byli 100% cestni a spolehlivi. Tam se nadelalo hodne silnych pratelstvi na zivot. Muj partak skonvil taky v New Yorku, tak jsme se dal pratelili. Nakoupoli jsem si tu dpkonce i nadobicko, lezli jsme jednou v Adirondaku, NY, ale meli jsme jiny starosti ... jako drzet hlavy nad vodou delat a makat ... a tak jsme to povesili. On zemrel ve 2019 v Seatle. Ani jsem to nevedel. On se rozvedl a jeho prvni zena mi nezavolala, a tu druhou jsem ani neznal. No dost ... konec vzpominani