U nás, na Novohradsku, pomlázka nebývala. Poprvé jsem se s ní setkala na čundru v severních Čechách. Kluci ráno vypláceli (omlazovali) holky, a odpoledne holky kluky polévaly vodou. V přestupném roce se role vyměnily.
Za mého mládí velikonoční svátky (sobota, neděle, pondělí) znamenaly žranice ála Vánoce. Barvila se vajíčka, byly napečené mazance, jidáše, upečený beránek i maso beránka z vlastního chovu - dřív se pekl na Boží hod velikonoční (neděle - Ježíšovo údajné zmrtvýchvstání) (nebo se konzumoval na Bílou sobotu?; byla jsem ještě předškoláčka, pamatuji si jen, jak ta pobožná babička nemilosrdně podřízla beránkovi krk). A myslím v pondělí muži se házeli vajíčka - kdo dál a komu se nerozbije -, po Plyšáku někdo převzal západní zvyk velikonočních zajíčků, hledání poschovávaných vajíček coby zábava pro děcka a tak. Asi před devíti lety byl u nás zaveden i svátek na Velký pátek (sluší se podotknout, že podle průzkumu z roku 2021 se u nás hlásilo k náboženské víře pouhých 7 % obyvatel, zatímco v roce 1991 to bylo 65 %).

