Z hlediska tehdejšího československého práva neměli signatáři tzv. zvacího dopisu žádnou ústavní kompetenci „pozvat“ vojska Warsaw Pact invasion of Czechoslovakia do země. Většina historiků a řada právníků jejich jednání hodnotí jako vlastizradu nebo alespoň jednání na hraně tehdejších trestních předpisů. Nikdy však nepadl pravomocný rozsudek, který by to definitivně právně uzavřel.
Podstatné jsou tři roviny:
- Politická kompetence
- Mezinárodní a ústavní procedura
- Trestněprávní hodnocení
- Měli pravomoc pozvat cizí vojska?
Ne.
Signatáři dopisu — Vasil Biľak, Alois Indra, Drahomír Kolder, Antonín Kapek a Oldřich Švestka — byli sice vysoce postavení funkcionáři KSČ, ale nebyli orgánem státu oprávněným pozvat cizí armádu na území státu.
Podle tehdejšího systému by takové rozhodnutí:
muselo být přijato legitimními státními orgány,
typicky prezidentem, vládou nebo Národním shromážděním v souladu s
ústavou a mezinárodními smlouvami.
Nic takového se nestalo. Prezident Ludvík Svoboda ani vláda invazi
nepozvali a po zahájení okupace ji oficiální orgány označily za porušení
mezinárodního práva.
Takzvaný „zvací dopis“ byl navíc utajený stranický dokument, nikoli
oficiální státní akt.
https://www.abscr.cz/archivalie/dva-dopisy-z-ceskoslovenska


Jste ve skutečnosti lepší, než vypadáte
na fotkách...!!! 