Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

popravdě. nečekal a munici asi nemá. ale zase nadruhou stranu mi to je u prdele, protože kujo si prožil svoje a je to slušnej člověk i když mně může připadat tisíckrát ten s dlouhym vedením. je to sice škoda, že zasvětil život pro mě neznámý věci, ale je to jeho svět a jeho volba. kdo ví. třeba je to promarněnej talent v nějakym extrémnim sportu. všechno je možný. nemyslim sice zápis do guinesovky, jako nejmenší muž světa, ale kdybych ho zmenšil, tak by i nato měl. a ono popravdě já ho respektuju, ať je jakej je. lidi sou různí. o tom žádná. a popravdě. vždycky mu budu přát, ať se mu daří podle jeho představ. a to platí pro každýho "tady". neexistuje nikdo, koho bych nenáviděl a přál mu hnusný věci. rád si rejpnu a srandu , dobrou srandu miluju. píšu to jako reakci na tebe, ale je to míněný pro všechny. nechci to psát jinam, třeba jako novej příspěvek, protože bych to už nedal takhle pěkně dohromady a hlavně to nechci kopírovat ani opravovat, nějaký popichování, vždyť je to furt jenom sranda. nikdo tady nikomu ještě krk nepodřezal a ani nijakym jinym odpornym způsobem neublížil. ve skutečnosti sme tu náhodou docela slušná parta dementů. obrazně řečeno.......­.............­.............­.............­..měli bysme koupit ostrov a na něm vybudovat železnou oponu, která by byla samozřejmě sice pravá, ale dalo by se přes ní normálně přebíhat. no. dalo by se procházet sem a tam. a točivejma dveřma.......­.............­.takhle to dneska cejtim já. co to zase ten voštěp dneska požil za syntetiku. tady něco nehraje a voštěpovo telefon to neni