stresu se nedá vyhnout, ten má každej, ale já jen chci doplnit, co jsem
tu včera psal,. o tom střídání věcí, to jsem psal o růstu svalů, né o
stresu, kterej samozřejmě člověk i při sportování má. při sportování
se ale vždycky vyplavuje "hormon štěstní", (budu psát takhle, protože jich
je víc a nechci tady dělat lékařskou přednášku), a ten bude mít na stres
působit dobře, ale. když se ti něco nevede, nebo něco uděláš špatně,
nevim. já na sobě to jako dobrej stres nepociťuju a tim se řídím. nejsem
ale doktor, takže možná i to je stres dobrej. každopádně mě chyby
donutěj myslet a všechno si to srovnat a poskládat. to mě pak vyhecuje ke
kvalitnějším výsledkům obecně(nechci psát ale o lepších výsledcích,
jako jsou výhry v něčem prestižnim, protože na to sem starej(záleží ale
na sportu a to i při tom vyplavování "hormonů štěstí". něco se dá
dělat do smrti)), třeba připojování elektroniky a zakládání požárů v
barácích v galvestonu
(to je čistě adrenalinovej sport). no a právě
třeba při osobáku, nebo při dobře provedenym cvičení, výhry v jakýhkoli
závodech, třeba v atletice, která bolí at. se pak vyplavujou další
"hormony štěstí" a ty stavy se daj klidně nazvat mánií, aniž by ti někdo
nějak výrazně oponoval