Tak jasně, nadměrný hluk nejenže nervuje, ale už je to i o poškození sluchu. Mě šlo spíše o to, že se dnes bere veškerý stres jako špatný, takže se mu lidi snaží za každou cenu vyhýbat.
Tak jasně, nadměrný hluk nejenže nervuje, ale už je to i o poškození sluchu. Mě šlo spíše o to, že se dnes bere veškerý stres jako špatný, takže se mu lidi snaží za každou cenu vyhýbat.
Bez stressu se nedokazem zlepsit at to je vcem chce.
Predchazeni stressu pripravenosti je nekdy podcenovano.
Delat vecne neco na posledni chvili je uzasne blbej zvyk.
stresu se nedá vyhnout, ten má každej, ale já jen chci doplnit, co jsem
tu včera psal,. o tom střídání věcí, to jsem psal o růstu svalů, né o
stresu, kterej samozřejmě člověk i při sportování má. při sportování
se ale vždycky vyplavuje "hormon štěstní", (budu psát takhle, protože jich
je víc a nechci tady dělat lékařskou přednášku), a ten bude mít na stres
působit dobře, ale. když se ti něco nevede, nebo něco uděláš špatně,
nevim. já na sobě to jako dobrej stres nepociťuju a tim se řídím. nejsem
ale doktor, takže možná i to je stres dobrej. každopádně mě chyby
donutěj myslet a všechno si to srovnat a poskládat. to mě pak vyhecuje ke
kvalitnějším výsledkům obecně(nechci psát ale o lepších výsledcích,
jako jsou výhry v něčem prestižnim, protože na to sem starej(záleží ale
na sportu a to i při tom vyplavování "hormonů štěstí". něco se dá
dělat do smrti)), třeba připojování elektroniky a zakládání požárů v
barácích v galvestonu
(to je čistě adrenalinovej sport). no a právě
třeba při osobáku, nebo při dobře provedenym cvičení, výhry v jakýhkoli
závodech, třeba v atletice, která bolí at. se pak vyplavujou další
"hormony štěstí" a ty stavy se daj klidně nazvat mánií, aniž by ti někdo
nějak výrazně oponoval