Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Adaptivní nebo specifická imunitní obrana.
Specifická neboli adaptivní imunitní obrana, dříve nazývaná také "získaný imunitní systém", se vyvinula z vrozené imunitní obrany v průběhu fylogeneze obratlovců. Vyznačuje se schopností přizpůsobit se novým nebo změněným patogenům. V rámci této adaptace jsou buňky adaptivní imunitní obrany schopny rozpoznat specifické struktury (antigeny) útočníků a vytvořit cílené buněčné obranné mechanismy a molekulární protilátky. Kromě buněk prezentujících antigen (APC), jako jsou dendritické buňky, představují základní prvky adaptivní imunity dvě skupiny buněk: T-lymfocyty, které na jedné straně zajišťují buněčně zprostředkovanou imunitní odpověď a na druhé straně podporují B-lymfocyty, stejně jako samotné B-lymfocyty, které jsou zodpovědné za humorální imunitu, tj. za ta obranná opatření, která jsou zaměřena proti vetřelcům v tělních tekutinách (humores) prostřednictvím vylučovaných protilátek. Po infekci se zachovají specifické protilátky a paměťové buňky, které umožní v krátké době při opětovném kontaktu s patogenem odpovídající obrannou reakci.
Adaptivní imunitní systém však nenahrazuje vrozený imunitní systém, ale spolupracuje s ním. Jednotlivé složky imunitního systému jsou na sobě vzájemně závislé. Komplexní imunitní odpověď organismu je možná pouze díky dobře koordinované souhře vrozené a adaptivní imunitní obrany.