Tak jo, začneme si sem kopírovat články. 
Pokud možno jen odzdrojované jako je tento:
**Mě neoočkujete, jsem republikán **
Za jedno z nejúčinnějších opatření mírnících dopady pandemie COVIDu-19
je považováno očkování. V mnoha zemích světa je zdravotnickými
autoritami i politickou reprezentací řešena otázka, proč poměrně velký
počet lidí vakcinaci daného typu důrazně odmítá či se k ní staví
rezervovaně.
V přehledové práci Awa a kol. z roku 2021 je uvedeno, že zastoupení
lidí odmítajících se nechat očkovat, v populacích mnoha ekonomicky
vyspělých zemí, může překračovat hodnotu 30 %. Nejčastěji zmiňovanou
příčinou je nedůvěra v bezpečnost či účinnost vakcín, obavy spojené s
rychlým vývojem a netypickým průběhem povolování vakcín, nedostatečná
podpora vakcinace příslušnými praktickými lékaři, vývoj a výroba
vakcín v zemích s nižší civilizační úrovní a také nedostatky v
organizaci očkování. Skeptický přístup k vakcinaci není v populaci
rozdělen rovnoměrně. Negativní postoj projevují častěji ženy,
příslušníci mladších věkových skupin, praktikující věřící, osoby s
nižšími příjmy a nižším dosaženým vzděláním, osoby získávající
informace převážně na sociálních sítích, osoby nedůvěřující vládě
a konzervativci, potažmo republikáni.
Republikáni? Vlastně, proč ne. V odborných kruzích zabývajících se
problematikou vnímání rizik (risk perception) je dlouhodobě považováno za
věrohodné, že individuální postoj k různým typům rizik významně
ovlivňuje přijatá skupinová identita. Pokud se považujeme za členy
určité skupiny, potenciální rizika povstávající od členů této skupiny
vnímáme jako méně závažná než ta, která jsou spojena s lidmi, kteří
do dané skupiny nepatří. Demonstranti tak logicky zažívají větší pocit
bezpečí přímo na hromadných akcích proti povinnému očkování než při
cestě domů městskou hromadnou dopravou. V případě nutnosti reagovat na
nenadálé zdravotní riziko spojené s expozicí nějakému kontaminantu se
často mluví o tzv. behaviorálním imunitním systému (BIS). Tímto pojmem je
označována adaptivní instinktivní reakce řízená zejména pocity odporu
či hnusu a důvěry, hlavně důvěry v autority, která vede k chování,
které by ideálně mělo snižovat riziko onemocnění. Vědomí skupinové
příslušnosti umí tyto pocity modulovat, a to i tak, že vyvolané chování
naopak riziko onemocnění neúměrně zvyšuje..
Studiem vlivu politických preferencí na fungování behaviorálního
imunitního systému (BIS) se zabývala např. práce Kemphtorna a Terrizziho z
roku 2021. Různé typy dotazníků byly použity k hodnocení parametrů BIS
(citlivosti na podněty vyvolávající odpor, vnímané ohrožení nemocí),
politických preferencí (podpora Trumpa, podpora Bidena, inklinace k
pravicovému či levicovému autoritářství), postojů k pandemii COVIDu-19
(míra úzkosti vyvolaná pandemií, postoj k opatřením Centra pro kontrolu
nemocí, postoj k vládě USA, postoje k proti-pandemickým opatřením Trumpovy
administrativy, úroveň vědomostí o COVIDu-19) a postojů k vakcinaci.
Citlivost na podněty vyvolávající odpor (disgust sensitivity) byla
významně pozitivně korelována s inklinací k pravicovému autoritářství
(RWA – right wing authoritarianism); obě sledované míry konzervativních
postojů (RWA, podpora Trumpa) pak byly negativně korelovány s vnímaným
nebezpečím onemocnění (PI – perceived infectability). Konzervativní
postoje byly také statisticky významným prediktorem nižší míry znalostí
o COVIDu-19 a naopak vyšší míry odporu vůči očkování. Vyšší
citlivost vůči podnětům vyvolávajícím odpor, která je obvykle
považována spouštěč aktivující behaviorální imunitní systém a s ním
spojené chování vedoucí k zamezení styku s cizorodými zdraví
ohrožujícími faktory, je v případě konzervativců paradoxně nasměrována
spíše proti očkování než proti nemoci samotné. Tento pocit ještě
sílí, pokud vakcinaci prosazuje nedůvěryhodný outsider – tedy člověk s
odlišnou politickou skupinovou příslušností
V další podobné studii na dané téma od Kerra a kol. z roku 2021 je
uvedeno, že příznivci konzervativních politických proudů mají statisticky
významně nižší obavy z nákazy než liberálové, a proto v menší míře
podnikají kroky, které vedou k prevenci nákazy – tedy méně často nosí
roušku či respirátor a méně dbají o desinfekci rukou, mnohem
výraznější je u nich rovněž odmítání opatření typu lockdown. K
zajímavému zjištění došli Fridman a kol., 2021, kteří sledovali vývoj
postoje k vakcinaci v průběhu první fáze epidemie COVIDu 19 – tedy mezi
březnem a srpnem 2020. Zatímco u voličů demokratů zůstala ochota nechat se
očkovat po celé sledované období v podstatě stejná, u voličů
Republikánské strany postupem času klesala. Stejné trendy u obou skupin pak
vykazovala i důvěra v média. Důvodem prudkého poklesu důvěry voličů
republikánů v jimi sledované informační zdroje (převážně FOX News a
internet) byl zejména pocit, že tato média neúměrně nadhodnocují
zdravotní rizika pandemie a že zmíněná problematika zabírá
nepřiměřeně velkou část vysílacího času.
Koncept behaviorálního imunitního systému je založen na představě
dominantní úlohy instinktivního (respektive afektivního) jednání v
průběhu řešení nenadálé krize. U dlouhotrvající krize, jakou je právě
pandemie COVIDu-19, by se však dal s postupujícím časem předpokládat čím
dál vyšší vliv rozhodovacích procesů založených na rozumovém
zpracování relevantních informací. V reálném světě však namísto
racionálního přístupu nastupuje spíše proces racionalizace. Místo,
abychom informace kriticky vyhodnocovali a třídili s cílem dobrat se co
nejpřesnějšího obrazu skutečnosti, vyhledáváme především ty informace,
které ospravedlní naši prvotní instinktivní reakci a jen takové informace
považujeme za důvěryhodné. V rámci studie Hutmachera a kol. z roku 2021
byly jejím účastníkům předloženy dvě fiktivní vědecké práce. První
z nich prezentovala data potvrzující vliv povinného nošení respirátorů ve
školách na snížení počtu infikovaných žáků a druhá naopak data
ukazující opačný efekt – tedy zvýšené riziko infekce ve školách, kde
byla nařízena povinnost nošení respirátorů. Data byla prezentována ve
formě kontingenčních tabulek, kde porovnání absolutních hodnot
infikovaných ve školách s určitým typem opatření vedlo vždy k opačnému
(chybnému) výsledku než korektní výpočet relativního rizika, tak jak je v
případě kontingenčních tabulek předpokládán.
Účastníci studie byli nejprve dotázáni na svůj postoj k povinnému
nošení respirátorů ve školách, dále byli požádáni, aby na škále od 1
do 6 zhodnotili, do jaké míry každá ze dvou studií prokázala účinnost
daného opatření (1 – povinné nošení masek zvyšuje počet infikovaných
ve školách, 6 – povinné nošení masek snižuje počet infikovaných ve
školách). Protože obě studie vedly při správném zpracování dat ke
stejné absolutní hodnotě relativního rizika (pouze s opačným znaménkem),
měl by nezaujatý pozorovatel stejně vyhodnotit míru s jakou první studie
prokázala účinnost opatření (tedy např. 5) a míru s jakou druhá studie
prokázala jeho neúčinnost (tedy např. 2). Pokud je vypovídací schopnost
jedné ze studií považována za vyšší, lze to přičítat vlivu zaujatosti
(bias). Není překvapením, že prvotní postoj k nošení respirátorů měl
statisticky významný vliv na hodnocení vypovídací hodnoty jednotlivých
studií, určitým překvapením je ale síla tohoto efektu – vypovídací
hodnota studie, která potvrzovala účastníkův primární postoj byla
hodnocena zhruba o 1,6 bodu výše než ta, která měla opačné vyznění.
Naopak potěšujícím zjištěním je, že účastníci, kteří vykazovali
vyšší míru matematické gramotnosti (numeracy) se dopouštěli nižší
míry zkreslení. Tedy bylo by to potěšující zjištění, kdyby bylo
zvyšování matematické gramotnosti považováno za účinný prostředek, jak
jevu zvanému motivované uvažování (motivated reasoning) předcházet. Boj s
dezinformacemi se však bohužel obvykle vede na úplně jiných (obvykle
ideologických) frontách.
Vliv politických preferencí na motivované uvažování ve vztahu k
vakcinaci a dalším protikovidovým opatřením je popsán v práci Chua a kol.
z roku 2021. v rámci této studie bylo zjištěno, že při vyhodnocování
stejných datových podkladů se mezi voliči demokratů a republikánů liší
odhady počtu obětí COVIDu-19. Příznivci obou politických proudů se též
liší v postojích k optimálnímu způsobu řešení pandemie, v závislosti
na tom, jaké aspekty řešení jsou při komunikaci s nimi zdůrazněny.
Zatímco příznivci konzervativců odmítají preventivní opatření proti
šíření infekce, pokud jsou prezentována jako regulační opatření
prosazovaná vládou, liberálové jsou méně ochotni podporovat nouzový
režim autorizace vakcín a podporovat jejich výzkum, pokud je při komunikaci
o těchto opatřeních zdůrazněn jejich pozitivní vliv na podnikání
farmaceutických firem.
Uvedené informace lze tedy shrnout následovně: při reakci na nový typ
infekce většina lidí reaguje především instinktivně, instinktivní
jednání je ovlivněno akceptovanou skupinovou identitou a konkrétní vzorce
instinktivního chování modulovaného příslušností ke skupině mohou
nabývat celkem rozmanitých podob. Studium tvrdých vědeckých dat pak vede
často spíše k racionalizaci původních afektem vyvolaných postojů než k
jejich modifikaci. No jo – ale jak potom chcete oočkovat republikány?
Literatura:
Aw, J., Seng, J.J.B., Seah, S.S.Y. and Low, L.L., 2021. COVID-19 vaccine
hesitancy—A scoping review of literature in high-income countries. Vaccines,
9(8), p.900.
Troiano, G. and Nardi, A., 2021. Vaccine hesitancy in the era of COVID-19.
Public Health.
Cruwys, T., Stevens, M. and Greenaway, K.H., 2020. A social identity
perspective on COVID‐19: Health risk is affected by shared group membership.
British Journal of Social Psychology, 59(3), pp.584-593.
Kempthorne, J. C., & Terrizzi Jr, J. A. (2021). The behavioral immune
system and conservatism as predictors of disease-avoidant attitudes during the
COVID-19 pandemic. Personality and individual differences, 178, 110857.
Kerr, J., Panagopoulos, C., & van der Linden, S. (2021). Political
polarization on COVID-19 pandemic response in the United States. Personality and
Individual Differences, 179, 110892.
Fridman, A., Gershon, R., & Gneezy, A. (2021). COVID-19 and vaccine
hesitancy: A longitudinal study. PloS one, 16(4), e0250123.
Hutmacher, F., Reichardt, R., & Appel, M. (2021). The role of motivated
science reception and numeracy in the context of the COVID-19 pandemic. Public
Understanding of Science, 09636625211047974.
Chu, H., Yang, J. Z., & Liu, S. (2021). Not My Pandemic: Solution
Aversion and the Polarized Public Perception of COVID-19. Science Communication,
10755470211022020.
V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
1
