Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Vzpominka z mladi a nebo jak nam bylo za komunistu dobre:

Pocitam, ze jsem asi chodil do pate tridy na Komenskem namesti na Zizkove. Byla bida. Panove v kozenych kabatech prisli a zrovna sebrali tatovi jeho zivnost a doma nebylo kolikrat co jist. Matka chodila kupovat k reznikovi koninu, nebylo dost masa.

Znama matky, nejaka Klimova, delala ve skolni kuchyni a tak nam jednou tydne prinesla nejake zbytky od skolniho obeda. Zrejme nam pomahala, ale ja jsem to tak nevidel. Kdyz to konecne donesla k nam, ty zbytky uz byly promichane a vypadaly nechutne. Ja jsem to "krmeni pro cunata" nenavidel a proto jsem take nesnasel chudaka pani Klimovou. Byla to takova ukecana, pritloustla zenska.

V te dobe jsem hrozne rad cetl detektivky od nejakeho Wallace. V jedne prihode existoval charakter ktery terorizoval Londyn a po svem zlocinu vzdycky zanechal obtisk sve ruky. Ranni titulky novin pak hlasaly neco jako: "Modra Ruka zase uderila" To se mi hrozne libilo.

Jeden vecer p. Klimova prinesla neobykle nechutnou slichtu. Musel jsem to jist. Tak sem rozhodl, ze musim vzit situaci do svych rukou. Napsal jsem jednostrankovy dopis ktery znel neco jako tohle:
Klimova, vy stara tlusta babo komunisticka. (doma jsem tohle slysel a povazoval jsem to za nejvetsi urazku) Vy si dejte majzla , nebo prijdete o kejhak! Prestante okradat skolu, atd. A pak nasledovala plejada ruznych vyhruzek! A pak jsem namocil svoji ruku do modreho inkoustu a paradne jsem obtiskl svoji ruku na zadni stranku.

Uplynulo par dni a u vecere tata mi povida: Prines papir a pero, chci abys mi neco napsal. Tak sem pripraven a najednou tata vytahne ze supliku muj dopis s modrou rukou! Ani by ses krve nedorezal! Otec se pta: "Napsal s to?" Ne, ne, nenapsal. Tati to bych neco takoveho neudelal. To byl jediny okamzik kdy mne otec namlatil. A dost silne. Byla to dost nebezpecna situace v padesatych letech. Nakonec, se slzami v ocich, no jo tati, napsal jsem to, nevim co mne to popadlo. A byl konec. Pristi vecer slysim Klimovou u dveri jak se pta: "No tak, napsal to?" A pak slysim otce: "Ne pani Klimova, nenapsal, ", "to rozhodne nebyl on" A to byl konec zizkovske modre ruky.