Rozcestník >> Společnost a komunity >> Amerika, američané, americké zvyky

Nevím jak to máš ty, ale já tak, že všem dávám šanci, aby mě přesvědčili, že mluví a píšou pravdu. Jak se toho zhostí, je jen na nich.
Další věc: Není na světě nikdo, komu bych bezmezně věřil. Vyjímku tvoří moje manželka a to v oblasti té, že vím na 100% že by mi nelhala v zásadních věcech a vědomě. Zkrátka vím, že mě nepodrazí, neublíží mi. O nikom jiným na celým světě to říct nemůžu. Ani o nikom na netu. Z letitých zkušeností vím, že i ten, koho pokládám za net /diskuzního?/ přítele, kamaráda, člověka z 99% shodných názorů s mými, se postaví proti mě, pokud budu mít spor s někým, kdo je jemu byť i jen o chlup bližší než já a klidně mě odstřelí i tehdy, když mám prokazatelnou pravdu, kterou vidí všichni, kdo čtou onu stránku. Stalo se na diskuzích nejednou. Když např. dva se budeme z 90% neshodovat v různých názorech, budeme se každou chvíli o něco přít, třeba i občas se počastujeme vulgarismy, to není nic proti tomu, co jsem napsal výš: "Odstřelí" mě někdo, kdo je mi, ať už to projevuju, nebo neprojevuju, což je pravděpodobnější:) blízký. To nejen že nas.re, ale přímo bolí, což nelze zapomenout a těžko lze odpustit. Hádky s tebou /např/, tvoje nadávky, atd, atd, nad tím mávnu rukou a za minutu klidně s tebou budu v něčem veřejně souhlasit, i kdybych tě měl za největšího lotra. Zkrátka od hajzla vím, co čekat a ničím mě nepřekvapí. Ten podraz ale, to nečekané a bezdůvodné "odstřelení mě" od kamaráda, můžu li tak někoho nazvat, to je sviňárna, kterou nejde pochopit a omluvit.
Prostě lepší nepřítel, co po mě neustále hází šutry, ale nepodrazí, než podraz z vlastních řad. Taky proto jsem skončil na Chatujme. Sice blokace od admina, ale poté, co jsem psal úmyslně tak, abych ten BAN dostal, páč právě pár těch podrazů od "blízkých".
Takže klid...nevěřím nikomu:)