V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
Morální flexibilita není ze své podstaty nemorální. Naopak, je-li správně uplatňována, může být důležitou složkou morální odpovědnosti; projevem praktické moudrosti, neboť zahrnuje rozlišování, jakou hodnotu/hodnoty zastávat, když čelíme morálním dilematům. Za takových okolností je to vláda moudrosti a osobní odpovědnosti nad legalismem a byrokratickou hloupostí (byrokracie = vláda stolů). V tomto smyslu je morální flexibilita opakem morální rigidity a přesvědčení, že je třeba vždy uplatňovat přísná pravidla bez ohledu na kontext, okolnosti nebo osobní ohledy; přesvědčení, že jedna velikost vyhovuje všem.
Zeptejte se Aristotela, jednoho z největších morálních myslitelů všech dob. Při své návštěvě ostrova Lesbos jednou pozoroval, jak zedníci měří materiál, na kterém pracují. Všiml si, že tito zedníci nepoužívají normální rovné pravítko. Při tesání kulatých sloupů z kamenných desek jim takové pevné pravítko nebylo k ničemu. Místo toho používali pružné pravítko vyrobené z olova, jakýsi primitivní metr. Toto pozorování formovalo Aristotelovu teorii praktické moudrosti - phronesis. Morální pravidla, jak věřil, je třeba někdy ohýbat, aby odpovídala situaci, s níž se setkáváme, protože realita sama je pokroucená, složitá a nejednoznačná. Jinými slovy, při řešení složitých morálních dilemat musíme své morální soudy vyřezávat tak, že někdy pravidla ohýbáme a používáme pružné nástroje měření.
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version)
což se Vám evidentně zatím nedaří...
