Uryvek z projevu Alolfa Hitlera v berlinskem
Sportspalastu, 26. zari, 1938:
Lež o "československém národě"
K historii tohoto problému: V roce 1918 byla střední Evropa pod heslem
"sebeurčení národů" roztrhána na kousky a promíchána několika
šílenými tzv. státníky: bez ohledu na původ národů, jejich národní
touhy a hospodářské potřeby byla střední Evropa atomizována a svévolně
znovu poskládána do tzv. nových států. Československo vděčí tomuto
postupu za svou existenci!
Český stát začal jednou jedinou lží: Otec této lži se jmenoval
Beneš. Tento pan Beneš vystoupil ve Versailles a všechny nejprve ujistil ,že
existuje československý národ. Tuto lež si musel vymyslet, aby skrovný
počet jeho
vlastních krajanů vypadal větší, a tudíž důležitější, a ospravedlnil
tak jejich nároky.
A anglosasští státníci - kteří se nikdy nijak zvlášť nevyznali v
zeměpisných a rasově-národnostních otázkách - nikdy nepovažovali za
nutné zkoumat pravdivost či nepravdivost tohoto tvrzení pana Beneše.
Kdyby to totiž udělali, okamžitě by zjistili, že nic takového jako
československý národ neexistuje; existují pouze Češi a Slováci a Slováci
nechtějí mít s Čechy nic společného.
Takže ti Češi pod vedením pana Beneše především začali tím, že
anektovali Slovensko. Protože se jim tento stát nezdál životaschopný, aby
ospravedlnil svou existenci, tak prostě uchvátili tři a půl milionu Němců,
čímž porušili jejich právo na sebeurčení a jejich touhu po
sebeurčení.
Protože ani to nestačilo, museli uchvátit přes milion Maďarů, pak
Karpatské Rusíny [Rusíny neboli Ukrajince v diaspoře] a nakonec několik set
tisíc Poláků.
To je stát, který si později říkal Československo - v rozporu s právem
národů na sebeurčení, v rozporu s jasným přáním a vůlí znesvářených
národů.
Jestliže k vám dnes mluvím, pak samozřejmě cítím osud všech těchto
utlačovaných národů, cítím osud Slováků, Poláků, Maďarů a
Ukrajinců.
Jsem ovšem mluvčím pouze osudu svých Němců.
Když pan Beneš tehdy tento stát dal dohromady, slavnostně slíbil, že
zemi rozdělí podle švýcarského "kantonálního" vzoru, protože několik
demokratických státníků mělo výčitky svědomí, právě tak.
Všichni víme, jak pan Beneš tento systém "kantonů" rozpustil. Zahájil
režim teroru! němci se pokusili proti tomuto svévolnému porušování
protestovat už tehdy. Byli odstřeleni.
A pak začala vyhlazovací válka. V těchto letech "mírového" vývoje
Československa opustilo zemi téměř 600 000 Němců. Stalo se tak z prostého
důvodu: jinak by zemřeli hlady!
Celý vývoj země od roku 1913 až do roku 1938 ukazuje zcela jasně jednu
věc: Beneš byl odhodlán postupně zlikvidovat německou identitu. A to se mu
do jisté míry podařilo. Uvrhl nesčetné množství lidí do nejvyšší
bídy.
Podařilo se mu vyvolat v milionech lidí ostych a strach. Pod neustálou
praxí svého teroru se mu podařilo připravit tyto lidi o hlas. Jasno, pokud
jde o "mezinárodní" úkoly tohoto státu, se zároveň stalo zcela zřejmým.
Nebyl učiněn žádný další pokus to skrýt: tento stát byl určen k tomu,
aby byl v případě potřeby vyslán do akce proti Německu. Francouzský
ministr letectví Pierre Cot vyjádřil toto přání zcela střízlivě:
"Potřebujeme tento stát," řekl, "protože německý průmysl lze nejsnáze
vybombardovat do záhuby s využitím tohoto státu jako základny".
A tentýž stát využívá bolševismus jako svůj vstupní přístav.
Nebylo to Německo, kdo usiloval o kontakt s bolševismem, ale bolševismus
využil Československo k prokopání kanálu do střední Evropy.
Nyní začíná nejostudnější část příběhu. Tento stát, který
ovládá pouze menšina, přinutil své národnostní složky přijmout
politickou politiku, která je jednoho dne donutí střílet do lidí vlastní
krve v přilehlých zemích.
Pan Beneš požaduje od Němců: "Pokud povedu válku proti Německu,
donutím vás střílet na Němce. A jestli to neuděláte, budete zrádci
Československa a já vás za to nechám zastřelit!".
Vyžaduje od slovenského lidu pro cíle, které ho nezajímají. Slovenský
lid chce mír - ne dobrodružství.
Ale panu Benešovi se podařilo ze všech těchto lidí udělat zrádce: buď
proti zemi, Československu, nebo zrádce vlastního národa. Buď musí zradit
svůj národ a musí být připraveni střílet do vlastních národních
soudruhů, nebo jim pan Beneš řekne: "Jste zrádci, a za to budete
zastřeleni".
Existuje snad větší nestydatost než nutit cizí lidi, aby stříleli do
vlastních rasových soudruhů, jen proto, že to vyžaduje zdegenerovaný, zlý
a zločinný vládní režim?
Zde vás mohu ujistit: když jsme obsadili Rakousko, můj první rozkaz
zněl: "Žádný Čech nemusí, ba dokonce nesmí sloužit v německé
armádě." Nestavěl jsem je do pozice konfliktu svědomí.
Ale každý, kdo se postaví na odpor panu Benešovi, je zničen především
finančně. To je fakt, který si "demokratičtí" "světoví apoštolové"
nemohou vylhat.
V tomto státě řízeném panem Benešem jsou výsledky pro všechny
národnosti noční můrou. Mluvím jen o Němcích, mají nejvyšší úmrtnost
ze všech německých etnik, nejvyšší míru dětské chudoby, zdaleka
nejvyšší nezaměstnanost. Jak dlouho má něco takového trvat?
Dvacet let museli Němci v Československu a německý lid v Německu jen
přihlížet - ne proto, že by se s touto situací smířili, ale proto, že se
Německo bezbranné nemohlo bránit svým trýznitelům v "demokratickém"
světě.
Ale pokaždé, když je kdekoli třeba jen uvězněn zrádce; pokaždé,
když je vzat do vazby člověk, který vykřikuje nadávky na říšské
kancléřství jen proto, že se mu osobně nelíbím, je v Anglii rozruch, v
Americe rozhořčení.
Ale když jsou statisíce lidí vyhoštěny, když jsou desetitisíce lidí
uvrženy do vězení a tisíce dalších zastřeleny, naše "světové
demokraty" s geniálními mozky to ani v nejmenším netrápí. V uplynulých
letech jsme se toho hodně naučili. A pro takové lidi máme jen to nejhlubší
opovržení.
V Evropě vidíme jednu jedinou velmoc a v jejím čele jednoho muže, který
má pochopení pro těžký úděl našeho lidu. Je to - s potěšením mohu
říci - můj dobrý přítel Benito Mussolini.
Nikdy nezapomeneme na to, co v této době vykonal, a na postoj, který
zaujal italský lid. A pokud někdy pro Itálii nastane hodina srovnatelné
bídy, postavím se před německý lid a budu požadovat, abychom zaujali
stejný postoj! A pak to nebudou jen dva státy, které se brání, ale spíše
jeden blok!
Letos 20. února jsem v Říšském sněmu prohlásil, že v životě deseti
milionů Němců za našimi hranicemi musí nastat změna. To pochopil i pan
Beneš. A tak zavedl ještě radikálnější útlak, zahájil ještě větší
režim teroru, s uzavírkami, zákazy, konfiskacemi atd. To začalo okamžitě,
až přišel 21. května konec.
Zdroj: https://carolynyeager.net/adolf-hitlers-sept-26-1938-speech-czechoslovakia-sportpalast-berlin
Vsimnete si specificky toho zvlastniho vitriolu, ktery mel Hitler k jedne
osobe, zrovna tak jako maj dnes Moskevsti vladci (a jejich zdejsi ritolizci) k
prezidentovi Ukrajiny, Vladimiru Zelenskemu.