Zdravotní pojištění v České republice je daň, která je součástí
jednoho ze tří pilířů sociálního zabezpečení vedle státní sociální
podpory a sociální pomoci. Zdravotní pojištění slouží pro případ
nemoci, kdy se pojištěnci hradí potřebná zdravotní péče v rozsahu
stanoveném zákonem. Je postaveno na principu povinné přerozdělovací platby
odvedené z výše příjmu, principu svobodné volby zdravotní pojišťovny a
principu povinnosti být pojištěn.
Zdravotní pojištění v České republice se opírá o tři základní
principy: všeobecnost, povinnost a státní záruku garance.
Všeobecností se rozumí, že účastníky pojištění jsou všechny osoby s
trvalým bydlištěm v ČR nebo osoby zaměstnané ve společnosti se sídlem na
území ČR, a že tedy tento systém není pouze jen pro některé konkrétní
kategorie osob, jako je tomu u jiných součástí systému sociálního
zabezpečení (např. důchodové pojištění, jež je primárně zaměřené
na lidi ekonomicky neaktivní, jimiž jsou např. lidé v důchodovém
věku).
Účast není projevem vůle subjektu, tedy povinnost je stanovena tak, že
účast subjektu na této součásti sociálního zabezpečení vzniká
povinně, na základě zákona.
Státní zárukou garance je myšleno, že stát stanovuje právní rámec
veřejného zdravotního pojištění, upravuje podmínky a povinnosti subjektů
a také bere zodpovědnost za fungování a plnění veřejného pojištění.
Tato skutečnost je prováděna subjekty oddělenými od státu, které
hospodaří jako samostatné jednotky s prostředky zdravotního pojištění a
které jsou reprezentovány zdravotními pojišťovnami. Základem systému je
Všeobecná zdravotní pojišťovna, zřízená zákonem č. 551/1991 Sb.,která
má oproti jiným zdravotním pojišťovnám výhradní postavení, kdy v
případě platební neschopnosti VZP zaručuje uhrazení nákladů
poskytnutých hrazených služeb po vyčerpání prostředků rezervního fondu
státní rozpočet České republiky ve formě návratné finanční
výpomoci.
Existují tři přístupy placení zdravotního pojištění:
komerční přístup – každý platí dobrovolně sám za sebe bez
spoluúčasti státu (např. USA),
financování ze státního rozpočtu – přerozdělování příjmů z daní a
příspěvků na sociální zabezpečení (např. Velká Británie),
všeobecné pojištění – ekonomicky aktivní obyvatelé hradí přímo
(zdravotní pojištění) nebo přes jiné daně (státní pojištěnci) i
pacienti (spoluúčast) (např. Česko).
Základní vlastností všeobecného zdravotního pojištění je povinná
občanská účast. Při vyloučení části občanů z procesu veřejného
zdravotního pojištění by mohlo dojít k poklesu úrovně poskytované
zdravotní péče. Vyloučení například vysokopříjmové skupiny občanů
kvůli hrazení komerční zdravotní péče z vlastních zdrojů by mělo
totiž za následek snížení příjmů do fondu všeobecného zdravotního
pojištění. V současném veřejném zdravotním systému vzniká povinnost
účasti na veřejném zdravotním pojištění všem občanům bez rozdílu a
možnosti vlastní volby. Další vlastností všeobecného zdravotního
pojištění je skutečnost, že jeho poplatník odvádí pojištění ve výši
podle svého příjmu, nikoliv podle svého zdravotního stavu a rizikovosti pro
pojišťovnu.
Věcným rozsahem veřejného zdravotního pojištění myslíme péči
poskytovanou s cílem zachovat případně zlepšit zdravotní stav
pojištěnce. Zdravotní péče je v zákoně vymezována dvěma způsoby:
pozitivně - tedy jsou vyjmenovány jednotlivé druhy péče hrazené na účet
veřejného zdravotního pojištění a také negativně - tedy vyjmenování
činností, které hrazené nejsou. Pozitivní variantu je vymezena v §13
odstavci 2 a 3 zákona o veřejném zdravotním pojištění a je
následující:
léčebnou péči ambulantní a ústavní,
pohotovostní a záchrannou službu,
preventivní péči,
dispenzární péči,
odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání
s nimi,
poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a
stomatologických výrobků,
potraviny pro zvláštní lékařské účely,
lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a
ozdravovnách,
závodní preventivní péči,
dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů,
dopravu žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa
poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a
náhradu cestovních nákladů,
dopravu zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa,
dopravu odebraných tkání,
posudkovou činnost,
prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy,
zdravotnická péče související s těhotenstvím a porodem dítěte.
Negativní definice dle §15 zákona o veřejném pojištění mezi
nehrazenou zdravotní péči uvádí:
vyšetření, prohlídky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na
žádost fyzických osob nebo vyšetření, prohlídky a jiné výkony
provedené v zájmu právnických osob, v jejichž zájmu není zachovat nebo
zlepšit zdravotní stav pojištěnce,
prohlídky vykonané na žádost soudu, státního zastupitelství, orgánů
policie ČR,
výkony akupunktury,
čtvrtý výkon v rámci mimotělního oplodnění,
léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, pokud
Státní ústav pro kontrolu léčiv rozhodl nepřiznat úhradu.
Dále § 15 uvádí, že ze zdravotního pojištění se nehradí (a nebo je
hrazeno jen za určitých podmínek), zdravotní výkony uvedené v příloze
č. 1 tohoto zákona.
Veřejné zdravotní pojištěníJe povinné jak v ČR tak v EU. Toto
pojištění musí odvádět každý zákonem stanovený plátce. V rámci EU
platí princip jednoho pojištění – tzn. pokud je osoba pojištěncem v
jiném státě EU, pak nemůže být (až na výjimky) zároveň pojištěncem i
v ČR.
Výše pojistného je 13,5 % z vyměřovacího základu. Nicméně zdravotní
pojištění se musí odvádět alespoň z minimální mzdy (§ 3 zákona).
Pokud je tedy vyměřovací základ zaměstnance nižší než daná minimální
mzda, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně
prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu
těchto základů. Pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen
doplatit pojistné prostřednictvím toho zaměstnavatele, kterého si zvolí, a
to vždy s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud
je ale vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně
organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel.
V České republice si zdravotní pojištění platí zaměstnanec (4,5 %) i
jeho zaměstnavatel (9 %). Zaměstnanec má jako vyměřovací základ pro
platbu zdravotního pojištění hrubou mzdu 72násobek průměrné hrubé mzdy
v národním hospodářství.Za zaměstnance se z pohledu veřejného
zdravotního pojištění považuje osoba, které plynou nebo by měly plynout
příjmy podle zákona o daních z příjmů.
atd.atd. Zde je uveden zbytek, například za koho stát platí ono povinné
zdravotní pojištění..
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdravotn%C3%AD_poji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD_v_%C4%8Cesku
V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
Stat to neumi vest, je v tom bordel a
prodelavaji. Vyhazovy uz zacali 
1
1
1
1
jak Ukradina vyhrává a drtí Rusko! 
