Analýza, dám ji sem celou:
Léky v USA jsou násobně dražší než jinde, důvodů je nespočet
27. 1. 2024
Florida chce šetřit veřejné peníze, a tak bude dál objednávat léky v
Kanadě. Tento postup už jí schválil lékový regulátor, Food and Drug
Administration [FDA]. A tato praxe opět rozvířila debatu o tom, proč jsou
léky na předpis v USA tak drahé.
Důvodům, proč patří léky na předpis ve Spojených státech k jedněm z
nejdražších na světě, se v článku Six Reasons Drug Prices Are So High in
the U.S. věnuje americký list The New York Times [NYT].
Odborné průzkumy soustavně ukazují na to, že cena léků je v USA o
mnoho vyšší než v jiných vyspělých zemích. Například v roce 2018
stály léky hrazené z amerického systému zdravotnictví dvakrát více než
ve Francii a Velké Británii. To i po započtení doplatku, který poskytují
zaměstnavatelé nebo zdravotní pojišťovny.
„Americký trh se stal pro farmaceutický průmysl jednou velkou bankou,“
uvedl k tématu Ameet Sarpatwari, odborník na lékovou politiku na Harvard
Medical School.
Podle něj panuje intenzivní pocit, že nejlepším místem, kde dosáhnout
v oblasti farmacie zisku, jsou USA. To díky tamnímu nastavení úhrad a
způsobu nákupu léků pro pacienty.
V USA chybí centrální nákupy léků
Odborníci v článku NYT vyjmenovali šest hlavních důvodů, proč jsou
léky vázané na předpis v USA tak drahé. Prvním z nich je absence
centrálních nákupů léků prostřednictvím jednoho ústředního orgánu. V
jiných vyspělých zemích nákupy léky obvykle zajišťuje jeden
vyjednávající orgán spadající pod vládu, respektive ministerstvo
zdravotnictví. Ve Spojených státech jsou jednání s výrobci léků
rozprostřena mezi desítky tisíc vyjednavačů. Což vede k tomu, že
kupující postrádá výhodu silné vyjednávající pozice. A tedy možnost
získat slevu při objednávce většího objemu léků.
Stejně tak se v jiných vyspělých zemích provádí pečlivá analýza výhod
léku, takzvaná nákladová efektivita. Zkoumá se účinnost léku, jeho cena
i přínos léku pro zdravotní i sociální systém. Pokud jsou náklady na
jeho nakoupení příliš vysoké a přínos příliš malý, mají tyto země
možnost nový lék odmítnout.
„Naše slabá vyjednávající pozice je hlavním důvodem, proč za léky
platíme víc než v jiných zemích, jakož i neschopnost tvrdého
vyjednávání,“ vysvětluje Stacie Dusetznová, odbornice na otázky
zdravotnictví na Vanderbilt University School of Medicine.
armaceutické společnosti to ale vidí jinak. Argumentují tím, že vyšší
cena léků v USA odráží přidanou hodnotu. Odvolávají se na analýzy,
podle kterých se pacienti ve Spojených státech dostávají k inovativním
lékům rychleji a s menšími pojistnými omezeními, než je tomu v jiných
vyspělých společnostech. A tyto analýzy samozřejmě platí.
Stropy pro výdaje na léky v USA chybí
Další důvod vysokých cen v USA v porovnání s vyspělými zeměmi je
absence kontroly cen. Některé země, jako je třeba Francie, si stanovují
limity výdajů na léky. Pokud je prodeje určitého léků překročí,
farmaceutická společnost na něj poskytne smluvně stanovenou slevu. Oproti
tomu farmaceutické firmy v USA se vyhýbají omezení cen léků pro pacienty v
rámci komerčního pojištění a v rámci zaváděcích cen při uvedení
nového léku na trh.
„Léky jsou v USA proto tak drahé, protože tak drahé mohou být,“ tvrdí
Michelle Mellová, profesorka práv a zdravotní politiky na Stanfordu a
dodává: „Stvořili jsme systém, v němž ceny léků nemají brzdu.“
Třetí důvod drahých léků je: Farmaceutické společnosti nejsou
jediným subjektem, kdo na vysokých cenách léků v USA vydělává. Patří
sem i zdravotnická zařízení, tedy lékaři, nemocnice a mnoho
prostředníků.
Příkladem v NYT uvádějí praxi, kdy v rámci politiky Medicare [systém
zdravotního pojištění v USA, pozn. red.] předem platí doktoři za léky,
které aplikují v ordinacích svým pacientům nitrožilně, například
chemoterapii. Teprve poté posílají účty za farmaka Medicaru. Součástí
úhrady je jak cena léku, tak procentní sazba ceny stanovená Medicarem.
Procentní přirážka zahrnuje režijní náklady lékařů, jež lék
pacientovi podali.
Tento systém tak v konečném důsledku pobízí lékaře, aby kupovali
drahé léky a měli tak vyšší příjmy. Medicare například proplácí
šest procent z léku za 10 000 dolarů, tedy 600 dolarů. Z toho tedy profituje
poskytovatel mnohem více než za šestidolarový poplatek zaplacený za léčbu
infuzí v ceně sto dolarů.
Z drahých léků v USA profituje kdekdo
Odborníci rovněž poukazují na pobídky farmaceutických firem pro
manažery či Pharmacy Benefit Managers [P.B.M.]. a pro velké společnosti.
Tato skupina jedná s výrobci léků jménem zaměstnavatelů a zdravotních
pojišťoven, které proplácejí recepty na jejich léky. A tito P.B.M.
vydělávají tím víc peněz na poplatcích od lékáren, čím je cena léku
vyšší. Někdy po pacientech požadují, aby užívali dražší léky, i
když jsou dostupné i levnější.
„USA jsou jedinou zemí, která umožňuje prostředníkům jako P.B.M.
nekontrolovaně profitovat z léků,“ říká Alex Schriver z Pharmaceutical
Research and Manufacturers of America [PhRMA], lobistické agentury
farmaceutických firem.
[P.B.M stojí ve velmi komplikovaném schématu mezi pacientem a lékárnou,
vyjednává s ní cenu léku a dosažené snížení převede na pacienta. V
určitých případech ne však celé, část si ponechá, pozn. red.]
Čtvrtý důvod vysokých cen léků tak tedy je fragmentovaný a složitý
systém. Ostatně i proto představitelé farmaceutických společností si
často stěžují na to, že jsou z vysokých cen obviňováni nespravedlivě.
Zatímco jiní, včetně P.B.M. a pojišťoven, profitují z rostoucích
výdajů na léky a vytahují pacientům peníze z kapes.
Americký systém je už natolik zmatečný, že když se doktoři a pacienti
snaží rozhodovat mezi zdánlivě srovnatelnými léky, nemají možnost
porovnat jejich cenu. S tím mají problém i odborníci. Zvláště v
případě složitých dohod mezi výrobci léků, prostředníky a pojistiteli
mají potíže s pojmenováním problému a nalezením řešení.
Výrobci léků v USA si umí prodloužit patentovou ochranu
A je tu pátý důvod, a tím jsou patentové spory, které rovněž
přispívají k udržování vysokých cen. Země vydávají ochranné patenty
výrobcům léků, které jim pak zaručují dočasný monopol do doby jejich
konce platnosti. Poté uvolní své know-how a na trh vstupují další firmy,
kteří vyrábějí „stejné léky“, takzvaná generika, která už jsou ale
díky konkurenčnímu prostředí podstatně levnější.
V USA jsou farmaceutické firmy ale zvlášť úspěšné v nalézání
kliček, jak si monopolní postavení udržet co nejdéle. A to tak, že doslova
hromadí patenty, aby ochránily své novinky, výrobky, které už jsou ale jen
okrajově spojeny s originálním lékem.
Například farmaceutické firmě AbbVie se podařilo prodloužit ochrannou
lhůtu pro její velmi úspěšný protizánětlivý lék [Humira] na americkém
trhu ve srovnání s evropským o čtyři roky. Tím firma zabránila vstupu na
trh konkurenci a zajistila si po delší čas vysoké příjmy z prodeje tohoto
široce předepisovaného léku.
Argumentů mají farma firmy nespočet
A konečně šestou příčinou je přesvědčení, že cena léku odráží
jeho přínos pro společnost. Farmaceutické společnosti tvrdí, že cena
jejich léků plně vyjadřuje hodnotu, kterou společnosti přinášejí.
Například vynikající jednorázový lék v hodnotě tří milionů dolarů je
proto je drahý, jelikož pojišťovně ušetřil desítky milionů za pobyty v
nemocnicích a ušlou mzdu pacientů.
Srovnání s jinými vzácnými komoditami ale ukazuje, jak takové
uvažování může vyvolat cenovou spirálu a postavit ceny naprosto mimo
kontrolu.
„Pokud bychom dovolili vodárenským společnostem, aby nám účtovaly za
skutečný význam vody pro náš život, společnost by se zhroutila,“ tvrdí
na příkladu Christopher Morten, odborník na lékové právo na Kolumbijské
univerzitě.
Dalším častým argumentem farma firem je i to, že cena léku odráží cenu
za jeho vývoj. A rovněž se do ní promítají náklady vývoje
neúspěšných léků. Nicméně vědci nenašli žádnou souvislost mezi tím,
kolik farmaceutické společnosti vynakládají na vývoj léků a kolik si za
ně pak skutečně účtují. Výsledek pak je, že podle odborníků si za
léky farmaceutické společnosti říkají zkrátka tolik, kolik jen trh
unese.
https://www.fintag.cz/2024/01/27/leky-v-usa-jsou-nasobne-drazsi-nez-jinde-duvodu-je-nespocet/