Jízlivý popis obchodní dohody mezi
Spojenými státy and Evropskou unií podepsané tento
weekend:
V hodinách po nedělním oznámení přelomové obchodní dohody, na níž
se dohodly Spojené státy a Evropská unie, se na Starém kontinentu začala
projevovat palčivá realita: Brusel mrknul a vedení EU bylo naprosto zničeno
prezidentem Donaldem Trumpem a jeho Bílým domem.
Hrozby proticelními opatřeními a „obchodními bazukami“ nakonec v
neděli vyšly naprázdno, když znatelně rozladěná šéfka EU Ursula von der
Leyenová usedla po boku prezidenta Trumpa v jeho golfovém resortu Turnberry ve
Skotsku, aby oznámila dohodu, podle níž se Evropa zavázala nakoupit
americké energie za 750 miliard dolarů, investovat dalších 600 miliard
dolarů do podniků se sídlem v USA a utratit „stovky miliard dolarů“ za
vojenské vybavení.
Přestože se blok vyhnul hrozbě 30procentních cel, kterou vyslovil
prezident Trump, bude EU stále čelit základnímu clu ve výši 15 %, včetně
cla na automobily, a 50procentnímu clu na ocel a hliník. Ačkoli se von der
Leyenová snažila dohodu prezentovat jako „dobrou dohodu“, rychle se
ukázalo, že EU se tváří v tvář Trumpově tvrdé taktice zhroutila a že
USA vyšly z jednání, která byla k dovršení všeho uzavřena v brexitové
Británii na Trumpově vlastním golfovém hřišti Turnberry, jako vítěz.
Šéfka EU tak zjevně uznala, že její strana během několikaměsíčních
rozhovorů nezískala žádné ústupky: „Výchozím bodem byla nerovnováha,
přebytek na naší straně a deficit na straně USA, a my jsme chtěli obnovit
rovnováhu obchodních vztahů a chtěli jsme to udělat tak, aby obchod mezi
námi probíhal i přes Atlantik, protože dvě největší ekonomiky by mezi
sebou měly mít dobrý obchodní tok.“
Jiní se o výsledku pro Evropu vyjadřovali mnohem méně lichotivě.
Bývalý koordinátor Evropského parlamentu pro brexit a bývalý belgický
premiér Guy Verhofstadt zuřil, že „dohoda mezi EU a USA je skandální...
katastrofa... s jediným ústupkem z americké strany... špatně
vyjednaná“.
V Německu mezitím Dirk Jandura, šéf Svazu zahraničního obchodu,
označil dohodu za „bolestivý kompromis“ a prohlásil, že „přirážka
představuje existenční hrozbu pro mnoho našich obchodníků“.
Německý deník Die Welt poznamenal, že v letech 2000 až 2024 činila
průměrná celní sazba na zboží z EU vstupující do USA přibližně dvě
procenta. Blok se sice vyhnul 30procentní sazbě, ale zvýšení na základní
15procentní sazbu bude významné.
Berlín však byl jedním z hlavních zastánců toho, aby se s Trumpem
raději dohodl, než aby přijal odvetná opatření, což je důkazem slabosti
kdysi pevné německé ekonomiky, která se potýká s rostoucí konkurencí
levných čínských elektromobilů, ztrátou levné ruské energie a
neúspěchem zeleného programu na podporu své průmyslové základny.
Podle globalistických novin Financial Times jeden z evropských velvyslanců
údajně prohlásil, že Brusel byl „převálcován Trumpovým
nájezdníkem“.
Dohodu kritizoval také bývalý francouzský ministr financí a bývalý
eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který pro deník Le Figaro
uvedl: „Nevím, jestli se tomu dá říkat dohoda.“
Breton uvedl, že dohoda ukazuje, že „prezident Spojených států chce
celému světu vnutit... svou vizi mezinárodního obchodu, která je nyní
zaměřena hlavně v zájmu Spojených států“.
Ačkoli Německo bude pravděpodobně těžit ze zvýšených nákupů
americké energie, 15procentní sazba uvalená na automobily ve srovnání s
2,5procentní sazbou za Bidenovy administrativy bude pravděpodobně i tak bolet
ekonomický motor EU, který se potýká s problémy.
Na Brusel údajně tlačily i další evropské státy, například Irsko,
aby se s Trumpem dohodl, protože se obávaly cílených cel na průmyslová
odvětví, jako je například obchod s whisky. Jeden evropský diplomat
údajně řekl: „Trump přesně zjistil, kde je náš práh bolesti.“
Velký význam měla pro jednání také obrana, což odráží Trumpův
osobitý přístup, který spojuje ochranu, kterou Amerika poskytuje svým
spojencům, s ekonomickými záležitostmi. Evropští představitelé se
údajně obávali, že pokud budou příliš tlačit na obchod, bude Trumpova
administrativa usilovat o stažení amerických vojáků z Evropy nebo o
omezení dodávek zbraní na Ukrajinu.
Ačkoli se osobnosti jako francouzský prezident Macron chlubily návratem
evropské zbrojní výroby, údajné „stovky miliard“, které EU vyčlenila
na nákup zbraní a vojenského vybavení americké výroby, popírají
skutečnost, že vybudování takových dodavatelských řetězců v Evropě
bude pravděpodobně trvat roky, ne-li desetiletí, a proto má blok jen málo
pák, pokud jeho hlavní ochránce požaduje ekonomické ústupky výměnou za
zajištění jejich obrany.
Viceprezident USA JD Vance k náladě v Evropě po oznámení dohody
poznamenal: "Celý evropský tisk nyní pěje na prezidenta chválu a žasne nad
dohodou, kterou vyjednal jménem Američanů.
„Zítra se v amerických médiích nepochybně objeví titulky jako
‚Donald Trump dostal jen 99,9 procenta toho, o co žádal‘.“ 
https://www.breitbart.com/europe/2025/07/27/america-first-eurocrats-lament-trump-rolled-over-brussels-in-disaster-trade-deal/
V této diskuzi se objevují odkazy a příspěvky obsahující vulgarismy.
Dyk má teprve 40 let...!!!
1
že v USA ano...!!! 
1