Už ne Trump. O tom, kdy válka skončí, rozhodne Írán
Dnes, 15:40
Vážnou krizi světového hospodářství mohou íránští fanatici
prodlužovat za cenu jednoho ojetého auta měsíčně. Nebudou to Spojené
státy a jejich prezident Donald Trump, ale Teherán, kdo rozhodne, zda válka
skončila.
V případě akce ve Venezuele, kterou podle všeho chtěl americký prezident v
Íránu zopakovat, to bylo snadné: stažení amerických jednotek znamenalo
konec bojů. Venezuelský režim neměl prostředky ani motivaci, aby
ostřeloval americké základny, či blokoval Panamský průplav.
Podobně snadná byla cesta z války během loňského Trumpova nájezdu na
Írán. Následovala po něm íránské odveta proti jediné americké
základně, navíc provedená spíš na oko, pro uspokojení domácího publika
a pečlivě naplánovaná tak, aby se žádnému Američanovi nic nestalo.
Íránské vedení dalo jasně najevo, že o další eskalaci a tudíž o
další americké nálety nestojí.
Jen málokdo se může pochlubit takovým vhledem do nitra íránského
režimu jako Danny Citrinowicz. A právě bývalý šéf íránského oddělení
izraelské vojenské rozvědky v rozhovoru pro CNN varuje: americké a
izraelské letectvo sice zasazují íránskému režimu drtivé rány, jenže
tvrdé jádro jeho vedení má přesto pocit, že vyhrává. „(Íránský)
režim nepochybně trpí, ale vytrval. A dokonce se domnívá, že díky metodě
opotřebovávací války, díky raketám a dronům, je v lepší pozici než
před začátkem konfliktu.“
Exšéf izraelských armádních špionů není sám. „Írán má v této
válce navrch,“ říká pro The Economist Alex Younger, bývalý šéf
britské tajné služby MI6.
Donald Trump označil otevření Hormuzského průlivu za „jednoduchou
vojenskou operaci“ – za hračku, jejímuž provedení brání je zbabělost
Evropanů. Nic by nemohlo být vzdálenějšího pravdě. A nejen proto, že
průliv, kudy proudí pětina světového obchodu s plynem a ropou, se sice
běžně označuje za 35 kilometrů široký, nicméně ve skutečnosti je
každá z dvojice plavebních drah vytyčených pro mohutné tankery široká
jen něco přes tři kilometry.
Spojené státy a Izrael by sice mohly vyřadit drtivou většinu
íránských útočných kapacit v oblasti cenné vodní cesty. Ani mohutné
nasazení leteckých a námořních sil by ale tváří v tvář íránským
dronům a minám nezajistilo bezpečnou plavbu průlivem za přijatelnou cenu.
Riskovali by soukromí dopravci tankery, které mohou včetně nákladu přijít
i na více než 12 miliard korun? Aby je Íránské revoluční gardy odradily
od takového hazardu, nemusely by zasáhnout každé plavidlo, které by se do
nebezpečných vod vydalo. Stačilo by zaútočit na každé desáté,
dvacáté, třicáté…
Totéž platí i pro pestrý vějíř dalších citlivých cílů, které
Írán může v oblasti napadnout – od ropovodů přes rafinerie po
odsolovací zařízení. Jak se pochlubil jeden z íránských důstojníků,
jeho podřízení mohou investory a turisty vyhnat ze zemí Perského zálivu
pomocí jediné střely měsíčně.
Připomeňme, co by to znamenalo: nedostatek ropy a zemního plynu, hnojiv,
hliníku, nebo třeba helia nutného pro výrobu čipů
To vše jen v lepším případě. Je zcela v silách Íránu vyvolat vážnou
hospodářskou krizi, naprosto srovnatelnou s implozí světové ekonomiky v
roce 2009 či energetickou krizí roku 2022.
„Trump bude muset vyjednat příměří s íránským vedením, která je teď
radikálnější než před válkou,“ varuje Danny Citrinowicz. Jak velkou
chuť má Teherán své trumfy využít, je zřejmé z konceptu podmínek,
které si klade.
Patří mezi ně: stažení americké armády ze základen v oblasti, kontrola
nad Hormuzskou úžinou, ve které by Írán dokonce vybíral od mezinárodních
rejdařů jakési mýtné, garance, že nedojde k dalšímu americkému, nebo
izraelskému útoku, zrušení sankcí, reparace za škody způsobené
americkými a izraelskými útoky.
Donald Trump mezitím stále opakuje mantru, podle které nikdo, ani on, nemohl
předvídat, do jaké bažiny zatáhne USA i zbytek světa. „Nikdo, nikdo
nečekal, že Írán zaútočí na země v Perském zálivu,“ řekl už
několikrát novinářům.
Nate Swanson patří k nejzkušenějším odborníkům, které měla americká
státní správa ohledně Íránu k dispozici. Riziko, že konflikt může vést
k paralýze světové ekonomiky, popsal v článku pro Foreign Affairs jen
čtyři dny před začátkem americko-izraelského útoku.
Swansonovi ale Trump nenaslouchal. Naopak, nechal ho z vládních služeb
vyhodit, a to na radu Laury Loomerové. Kdo je Laura Loomerová? Youtuberka,
protimuslimská aktivistka, mnohokrát usvědčená lhářka a zastánkyně
řady konspiračních teorií. Mezi ty nejdivočejší patří tvrzení, že
intenzivní sněhovou bouři v roce 2024 způsobili Demokraté pomocí
vysokofrekvenčních vln, aby narušili republikánské primárky.
Je to ale také žena s přístupem k Trumpovi. V dubnu loňského roku si
sjednala setkání s prezidentem v Oválné pracovně. Ten pak k překvapení
svých nejbližších spolupracovníků vyhodil hned několik špičkových
generálů. Údajně proto, že nebyli dost loajální. V hledáčku Loomerové
se nakonec ocitl i Nate Swanson. Ideologické litanie na sociálních sítích
vedly i k jeho vyhazovu.
Další informace viz odkaz (link):
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-uz-ne-trump-o-tom-kdy-valka-skonci-rozhodne-iran-302697#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&source=hp&seq_no=2&utm_campaign=abtest307_bez_tt_varBB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Za mne:
Ano, v tomto článku je docela zdařile popsána mentalita iránců, kterou
američané nepochopili, rovněž je zde popsáno,jak naivní je TACO a jak je i
nekompetentní, neboť vyhodil odborníky, kteří tomu regionu rozuměli,
rovněž i špičkové generály a má kolem sebe podivná individua, jako je ta
Laura Loomer.
Holt zde platí ono známé:,,,Řekni mi s kým se stýkáš a já ti řeknu
jaký jsi."
V tomto případě trpí celý svět kvůli naivitě a hlouposti TACO. 