Dlolouho diskutovaná dohoda o "Síle Sibiře 2" (POS2) - rozsáhlém
projektu plynovodu, který má přečerpávat plyn ze západní Sibiře do
Číny přes Mongolsko - se stala symbolem jednostranných a poněkud
zneužívaných vztahů mezi Čínou a Ruskem od začátku války na Ukrajině.
Pro Moskvu to není dobrá zpráva.
Před nedávnou návštěvou Si Ťin-pchinga v Rusku Putin odvážně
oznámil, že dohoda o ropovodu je připravena k podpisu, a předčasně ji
označil za "dohodu století". Si, nedojatý takovou přehnanou horlivostí,
však odmítl cokoli podepsat. V oficiálních prohlášeních, která Xi během
jednání učinil, se o POS2 neobjevuje vůbec žádná zmínka. V
závěrečném společném komuniké se zklamaný Putin zmohl pouze na
komentář, že je třeba ještě pracovat "na studii a schválení".
Právě v tomto kontextu bychom měli číst Siova slova na rozloučenou s
Putinem - věštecká a zlověstná -, která se týkala
"nadcházejících změn, jaké tu nebyly sto let", které
"můžeme společně prosadit". Pozorovatelé Číny tato slova
rozebírají do poslední nuance, ale je celkem jasné, že Si se stavěl do
role vůdce, který nominálně stojí po Putinově boku, revizionistického
útoku na liberální světový řád.
Vizí Pekingu ke stému výročí Čínské lidové republiky v roce 2049 je
globální triumf "plně rozvinuté, bohaté a mocné Číny". To nebude
zahrnovat sdílení moci s chaotickou ruskou kleptokracií. Čím usilovněji
bude Si zaměřovat své úsilí na uskutečnění "čínského snu", tím
neúprosněji bude jeho politický a ekonomický nátlak směřovat proti
Putinovi a Rusku a tím slabší a závislejší budou oba.
Siovy revizionistické cíle zahrnují zahlazení hanby za historické
územní ztráty. Zavedl komunistickou autoritu v Hongkongu, usiluje o to na
Tchaj-wanu a nepochybně má stejné ambice i v případě 600 000 km2 -
třikrát většího území než Velká Británie -, které carské Rusko v
letech 1858-60 na základě Aigunské a Pekingské smlouvy vyrvalo z kontroly
Mandžuska oslabeného opiovou válkou. Tato oblast zahrnuje i části Sibiře,
z níž by Putinova tolik opěvovaná dohoda o ropovodu vytěžila zdroje,
které by prodala Číně.
Vzhledem k tomu, že režim Komunistické strany Číny odvozuje velkou
část toho, co vydává za "legitimitu", z těchto revanšistických kampaní,
připadá mu platit Putinovi za sibiřské zdroje jako vykupovat rodinné
stříbro od zlodeje. Stejně tak Peking pohlíží na ztrátu mongolských
zemí, vzhledem k zásadní roli Sovětského svazu při odtržení Mongolska od
zbytků čínské moci na počátku 20. století.
Přeshraniční hospodářská činnost nepočetných čínských komunit na
Sibiři, včetně Chabarovska a Vladivostoku, již mlčky oživuje historické
čínské nároky na tento na suroviny bohatý a vysoce strategický region.
Čínští gangsteři již po desetiletí pašují cenné sibiřské zdroje
zpět do Číny přes propustnou hranici - často ve spolčení s ruskými
zločinci. Jedná se o jasné porušení ruské svrchovanosti.
Putinův katastrofální útok na Ukrajinu možná odvedl jeho pohled daleko
od 4 200 km dlouhé ruské hranice s Čínou spolu s mnoha tisíci vojáky,
kteří by ji měli střežit, ale Číňané zůstávají
soustředění. Si Ťin-pchingovy zero-sum ambice na "velké omlazení
Číny" se krok za krokem vnucují na ruské půdě.
Zdroj: “Xi Jinping’s plan to annex Russian territory is there for all to
see".
https://www.msn.com/en-us/news/world/xi-jinping-s-plan-to-annex-russian-territory-is-there-for-all-to-see/ar-AA198KbQ?ocid=msedgntp&cvid=4b73d5eb6a7846fcb7876d4ba2644c17&ei=22