V této diskuzi se nacházejí odkazy a příspěvky s manipulativním obsahem, dezinformacemi a fakenews.
Jen tak na dobrou noc :
Mýtus o slibu o nerozšiřování NATO
https://www.idnes.cz/zpravy/nato/rusko-nato-gorbacov-baker-genscher-nemecko-sovet-bush.A220127_064026_zpr_nato_inc
"Fáma má racionální základ
V každém případě má fáma o slibu nerozšiřovat NATO určitý
racionální základ. Je jím proslulý výrok amerického ministra zahraniční
Jamese Bakera „not one inch eastward” (“ani o píď na východ“), který
byl opakovaně pronesen na jednáních s Gorbačovem 9. února 1990.
„Důležitý ale je kontext, ve kterém zazněl a jak jej interpretovali další protagonisté tehdejších jednání. Kontextem bylo bez pochyby sjednocení Německa,“ upozornil Kříž.
O sjednocení Německa se jednalo v roce 1990 mezi USA, SSSR, Velkou Británií, Francií a oběma německými státy. Rozhovory vyústily v podpis smlouvy, která je obecně známá jako smlouva 2+4 v Moskvě z 12. září 1990."
"Genscher ani Kohl neměli mandát spojenců
Myšlenku, že by záruky měly jít za rámec řešení „německé otázky“
se snažil tehdy prosazovat především spolkový ministr zahraniční
Genscher. Formulace, že „změny ve východní Evropě nesmí ohrozit
Sovětské bezpečnostní zájmy“ a že „NATO by mělo vyloučit
rozšiřování blíže sovětským hranicím“, které v projevech na
počátku roku 1990 pronesl, mohly v jeho pojetí směřovat dále.
„Dostupné prameny nasvědčují, že přemýšlel, co by bylo, kdyby se Varšavská smlouva rozpadla. Důležité ale je, že jeho myšlenky nebyly vtěleny do žádných mezinárodně-právně závazných závěrů,“ konstatoval politolog Kříž.
V tomto ohledu je navíc podle něj velmi důležité upozornit, že Genscher ani Kohl navíc neměli sebemenší mandát slíbit něco jménem NATO a sledovali bezprostřední zájem sjednocení západního a východního Německa. Aliance navíc o všem rozhoduje konsenzuálně, tedy i o pozvání a přijetí nových členů. Souhlasit musí všechny členské státy."
"Gorbačov také už v květnu 1990 sám uznal, že rozšíření NATO je
pravděpodobné, a řekl, že si je vědom „záměru vyjádřeného řadou
představitelů východoevropských zemí vystoupit z Varšavské smlouvy a
následně vstoupit do NATO“.
Neobsahují však závazky NATO, že by nemohlo přijmout nové členy ze
střední a východní Evropy. "
"Šlo o Německo, tvrdí přímí účastníci
Během finálních jednání v září 1990 se Kohl a Gorbačov nakonec dohodli
jasně: Sověti dostanou čtyři roky času na stažení svých vojáků z
východního Německa, 12 miliard německých marek na výstavbu ubytovacích
kapacit pro odsunuté sovětské vojáky, další 3 miliardy bezúročného
úvěru a záruku omezení sil NATO na území bývalé NDR. O nerozšiřování
NATO ani zmínka.
Ostatně jak celou záležitost vnímají sami protagonisté tehdejších vyjednávání? Americký ministr zahraničních věcí James Baker už v roce 1997 odmítl interpretaci svého výroku v jiném kontextu, než bylo sjednocení Německa a tím i celou konstrukci o údajném slibu nerozšiřovat NATO na východ. Bakerova slova potvrzuje kromě jiných dokumentů i zveřejněný záznam z konverzace s Gorbačovem 9. února 1990.
Bývalý americký velvyslanec v Moskvě Jack Matlock potvrdil, že veškerá jednání roku 1990 se vedla výhradně o statutu Německa, nikoliv střední a východní Evropy. Ten ostatně byl v té stále součástí Varšavské smlouvy. „Nebylo to ale vždy řečeno zcela jednoznačně,“ připustil Matlock možnost dvojího výkladu formulace „rozšíření na východ“.
Celá jednání navíc probíhala v kontextu summitu na Maltě v prosinci 1989, kdy SSSR slíbil nepoužít ve svém bloku sílu k řešení politických problémů a udržení disciplíny svých satelitních zemí a USA zase zdrženlivou politiku v regionu, která nebude poškozovat sovětské bezpečnostní zájmy. „Tato neformální dohoda zavazovala Bushe a Gorbačova, Spojené státy a Sovětský svaz,“ připomněl Kříž.
Sám Gorbačov pak v roce 2014 k rozhovorům z devadesátých let uvedl: „Téma rozšiřování NATO se vůbec nediskutovalo a v těch letech se o něm vůbec nemluvilo. Říkám to s plnou odpovědností. Ani jedna východoevropská země to téma nenastolila, a to ani po zániku Varšavské smlouvy v roce 1991. Ani západní představitelé ji nepředložili. Diskutovalo se o další otázce, kterou jsme nadnesli: zajištění toho, aby vojenské struktury NATO nepostupovaly a aby po sjednocení Německa nebyly na území tehdejší NDR rozmístěny další ozbrojené síly aliance. Bakerův výrok, zmíněný ve vaší otázce, byl učiněn v této souvislosti. Kohl a (německý vicekancléř Hans-Dietrich) Genscher o něm hovořili.“
S myšlenkou rozšíření nepřišel Západ
V roce 1990 nebylo rozšiřování NATO do postkomunistických států vůbec na
pořadu dne. Varšavská smlouva stále fungovala. Její vojenské struktury
byly rozpuštěny až v únoru 1991 a Varšavská smlouva definitivně zanikla
až v létě. Vzápětí proběhl vojenský puč v Moskvě a na sklonku
bouřlivého roku 1991 se rozpadl i Sovětský svaz."
1
1