Svobodná diskuse bez cenzury
I člobrda rozumu hodně mdlého by vypozoroval 2 základní věci :
- reaguji na bláboly v osobní rovině. většinou se jedná o naprosté zoufalce, kteří si ze mne udělali osobní problém, myslím, že většinou díky uvědomnění si, že na mne argumentačně a logicky prostě nemají.
- reaguji na nesmysly a lži i v relativně věcných příspěvcích, vyjadřujících názory nebo tvrzení k nějakému tématu. 2. věta dtto jako v 1.
Já se nedohaduji - ty (nebo někdo jiný) něco napíše, j ás tím nesouhlasím, napíši svůj názor nebo dokonce doložím důkazem, že to jak dotyčný píše, není. pak je to otázka dotyčného, jestli v sobě má tu sílu si přiznat, že hraje 7. housle a tahá za hodně+ krátkej konec, a nbo se začne dohadovat a hádat. je ovšem nesmysl a předem odsouzeno k nezdaru když ti na něco tvého předložím důkaz, že tak, jak si myslíš, se věci nemají, ty, aniž bys přišla s čímkoli na podporu svého, že se věci tak mají, začneš jen blekotat, že se chci hádat a hádám a zesměšňuji (to přijde vždy až když se uvedneým chováním dotyčný sám opravdu zesměšní, já to jen zmíním pro pořádek - pamatuj, že blbce z tebe nikdo udělat nemůže. to můžeš jen ty sama.)
jistěže já diskutuji oproti tobě natož kirkuši jako profesionál s
dětma.
pokud máš argumentační nouzi až úplnou absenci argumentů a důkazů v
nějakém tématu, pak je nejlepší možné a vlatsně jediné možné -
neodporovat mi. nikomu, kdo má argumenty a důkazy, když ty nemáš nic.
a to platí i pro mne a já skutečně když nemám čím vyvrátit nějaké
třeba i tvé tvrzení, moje reakce je vždy jen jedna ze dvou : odsouhlasím ti
to tvé a nebo mlčím.
měli bytse se to taky naučit a ne se furt chtít hádat, že máte pravdu, i
když zjevně nemáte. ale já chápu, že vy jste ženský a navíc
pavlačovky. nicméně slitování ode mne nečekejte, vy haštěřivky
2
2