Jedna legenda vypráví, že se jednoho dne potkala lež s pravdou.
- Dobrý den. Řekla lež.
- Dobrý den. Odpověděla pravda.
- Nádherný den. Řekla lež.
A tak se pravda rozhlédla, aby se podívala, jestli je to tak. Bylo.
- Nádherný den. Řekla tedy pravda.
- Ještě krásnější je to jezero. Řekla lež.
Tak se pravda rozhlédla, aby viděla, jestli je tomu tak a souhlasila.
Běžela lež k vodě a řekla...
- Ta voda je ještě krásnější. Plavme.
Pravda se dotkla vody svými prsty a opravdu byla nádherná a důvěřovala
lži.
Obě si vysvlékly oblečení a klidně plavaly.
Po chvíli vyšla lež, oblékla se do šatů pravdy a odešla.
Pravda, neschopna obléci se do šatů lži, začala kráčet bez oblečení a
všichni se jí děsili, když ji uviděli.
A tak se to stalo, že dnes lidé raději přijmou lež oblečenou za pravdu,
než nahou pravdu.
Jean-Léon Gerôme, 1896


