Západ si uvědomil, že nestojí proti Sovětskému svazu, ale jen proti Rusku
Pokud bychom chtěli pojmenovat rok 2024, mohli bychom ho nazvat rokem,
kdy si západní země uvědomily, že proti nim nestojí Sovětský svaz, ale
jen pouhé Rusko.
Éra geopolitického, ekonomického a vojenského giganta poválečného světa
nenávratně skončila před více než třiceti lety.
Země, které Sovětský svaz anektoval či okupoval, získaly svou
nezávislost a suverenitu a vydaly se vlastním směrem. Směrem, který díky
zkušenosti se sovětským režimem, často směřoval na západ. Zůstalo
„jen“ Rusko – země, která populačně, vojensky ani ekonomicky nepatří
k žádným světovým gigantům.
Západ si postupně uvědomil, že řeči o neporazitelné světové velmoci, za kterou se Rusko snažilo vydávat, nejsou tak jednoznačné, jak se zpočátku zdály. Iluze o ruské vojenské a ekonomické síle se ukázaly být nafouknutou bublinou stejně jako ruské řeči o moderních tancích Armata, stealth letounech Su-57 (které Rusko raději na Ukrajině ani nenasazuje), nesestřelitelných hypersonických střelách Kinžal či tlachání o tom, jak sankce Rusko posilují.
Rusko se spoléhalo na tuto iluzi neporazitelnosti a na vyhrožování jadernou válkou. Věřilo, že stačí vydržet, dokud Západ ve své podpoře Ukrajiny nepoleví. Avšak letošní změna v rétorice směrem k Rusku, zejména ze strany evropských zemí, dává naději, že čas začíná běžet spíše proti Rusku.



