Ano, neuvěřitelné se stalo skutkem.
Ale víš co, když si vzpomenu na svá mladá léta za volantem, kolik
takových zázračných vyváznutí z kolizních situací jsem zažila...
Nebo můj vnouček poté, co začal chodit do školky. Předtím, když jsem mu
říkala básničku Chodí pešek okolo, tak na konci nabíral: "Póč paštíme
ho kotětem?" Přijeli příště, měl za sebou měsíc školky, a když jsme
došli k "praštíme ho koštětem", vnouček vzal plechovou lopatičku a ostrou
hranou jí plnou silou praštil ročního brášku do hlavičky. Ani jsem to
snaše neřekla, ale hodně rychle jsem plechovou lopatičku uschovala na
věčné časy.
Předmět diskuze:
Diskuze by měly být místem pro výměnu názorů a respektování různých pohledů, ne pro osobní útoky a vulgarity.
Překlepy se tu neřeší. Blbé koláže mažeme.

