Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

Včera na prima zoom zajímavý dokument :cesta k velké válce. Tam jeden badatel vybádal že v Bosně a Hercegovině jsou vlastně všichni slované ,aby pak, když ho tam Rakousko -uhersko udělalo něco jako gubernátorem,všechno popřel a vlastní knihu zakázal.

Jak může kdokoliv po xxxletech uvádět něco na pravou míru?

Umím si představit tuto odpověď- je nejvyšší čas a doba nazrála.
Faktem je, že historii si upravují v průběhu času a dle momentální potřeby leckde.

Záleží na tom, kdo dějiny vykládá.
Třeba hodnocení 1. republiky - jinak ji vidí potomek milionářů, třeba Havlovy rodiny, a jinak dělník nebo rolník.
Pocházím z vesnice, neznám nikoho, kdo by poměry za 1. republiky chválil, a to přesto, že v té době byli mladí, takže podle dnes vehementně prosazované teorie by měli podléhat vzpomínkovému optimismu. Oni místo toho jako nejlepší léta života označují období socialismu.
Jedna výjimka - panička, u které sloužila mamčina sestřenice, byla manželkou prvorepublikového boháče (on jí pak utekl za herečkou Vlastou Matulovou). Tak ta panička do nebe vychvalovala 1. republiku a komunistům nemohla přijít na jméno. Přitom jí zůstal luxusní byt a několik činžovních domů, z jejichž pronájmu žila. Nikdy nechodila do práce, na důchod jí vydělávala Ančička, která jí sloužila až do smrti a měla navíc dvě zaměstnání, jedno na paniččino jméno.

Já taky netvrdím, že lidé dokážou být přísně objektivní . Vadí mě ovšem neprofesionalita historiků.

Oni jsou i historici objektivní, ale ti se do masmédií nedostanou, maximálně do alternativních, a je na ně ze strany vedení pliváno, jsou očerňováni, zesměšňováni, odsuzováni. V období glasnosti a v první polovině 90. let se v médiích občas objevovali, bořili zažité mýty, ale pak za nimi opět zapadla opona.