Svině dráždí jemnocit aneb ochrana demokracie v intelektuálních rukavičkách
... Sám bych termín svině nepoužil. Už roky používám pro dezinformační a populistickou sféru označení paraziti, za což mě pochopitelně - podobně jako Foltýna - paraziti nemají rádi. Zdá se mi to vhodnější, protože slovo parazit přesně vystihuje princip jednání šiřitelů dezinformací a jejich symbiotů mezi populisty: přisáli se na veřejný zájem, záměrně ho deformují a buď z toho mají přímý zisk, nebo se ho snaží dosáhnout zprostředkovaně skrz politickou moc. Tenhle parazitismus se přitom dokonale orientuje na nejslabší část společnosti, až už jde o sociální a ekonomické postavení, nebo orientaci v informačním prostoru ...
... Foltýn označil tuto relativně malou skupinu za svině, přičemž trefně poukázal na to, že motivace většiny chycené v pasti dezinformací jsou smutné, ale nikoliv opovrženíhodné. Mohl by stejně tak říct, že jde o šmejdy nebo lůzu, vždy by vystihl podstatu věci. Jako lůzu označuje podobnou část společnosti ve svém obsáhlém popisu vzniku totalitarismu v Evropě Hannah Arendtová. Jde tedy o termín použitý na té nejvyšší akademické úrovni. Jde o termín velmi přesný. Ani Foltýn se v označení nemýlil. Jestliže se tedy někdo domnívá, že jde o stejně hrubé zacházení s jazykem, jakého se dopustil svého času Miloš Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas, zjevně nechápe diametrální rozdíl kontextu. Zatímco Zeman infantilně rozebíral překlad názvu kapely Pussy Riot, aby manipuloval své omezené sympatizanty do pozice odporu proti ruské disentní skupině, Foltýn popsal trefně jednání lidí, kteří zneužívají informační manipulace proti veřejnému zájmu ve vlastní prospěch. Jinými slovy, přijatelnost nebo nepřijatelnost použití vulgarismu nebo exprese závisí na kontextu, ne na samotném vyřčení ...

?

je to vrozena, charakterová
vlastnost tamních vožralů... a vožralkyň...!!! 


