Babiš není proruský ani nepatří do antisystémové scény
Lidé mají tendenci zjednodušovat, a tak všechny opoziční strany hází do jednoho pytle. SPD, Stačilo! a další rozkladači společnosti sedí v opozičních lavicích a ANO jim k tomu sekunduje. Jak jsme se ale v předchozí éře vlády Andreje Babiše přesvědčili, Česká republika nezměnila pod Babišovou taktovkou směr a kormidlo se neotočilo ani směrem k anarchii ani směrem k Rusku. Od toho tu máme převlečené komunisty a Okamurovu SPD (a antisytémové anarchistické pidistrany, které naštěstí nemají moc volebního potenciálu).
Samozřejmě hnutí ANO nemůžeme řadit ani mezi demoraktické
strany,
to především kvůli jeho ostré rétorice a kritice demokratického
směřování a hodnot. Nicméně jestliže Pětikoalice je kritizována za to,
že nesplnila své předvolební sliby (což není tak úplně pravda), pokud by
uspělo hnutí ANO, pak nemůžeme čekat nic jiného. Ono totiž řídit zemi
podle nálad antisystémových nespokojených obyvatel úplně nelze. A tak
Babiš slibuje, horuje a kritizuje, ale ve skutečnosti má plán úplně jiný.
Babiš také prokazatelně něco jiného tvrdí doma před domácím
publikem a něco jiného za hranicemi v Europarlamentu.
Je ale třeba si přiznat, že ani tak není ANO dobrou volbou. Já vím, spousta lidí mi za pravdu nedá, protože ANO prostě je jejich strana. Nebezpečnost hnutí nespočívá v antisystémových náladách ani příklonu k Rusku. Nebezpečnost hnutí spočívá v populisických tazích. Jak jsme v minulosti viděli, Babiš nemá problém zaseknout státní rozpočet obří dírou a koupit si tímto způsobem voliče. Jeho kapsu ani pokladnu hnutí ANO to nestojí ani korunu a zalepení nějakého problému státní kasou umí u nemalého množství voličů způsobit značné sympatie. Viz slavné zvyšování důchodů nad rámec valorizace či předvánoční balíčky. A pro Babiše je pak velmi snadné kritizovat mírnění tohoto vykolejení (škrty) státního rozpočtu z pozice opozičního poslance.
Pokud ANO v příštích volbách uspěje, a já jsem si téměž jist, že ano, pak nás nečeká žádný rozklad společnosti ani změna státních hodnot, ba ani příklon k Rusku. Pojedeme dál zajetým kurzem. Jediné, co se změní, bude státní rozpočet. Opět se z něj stane trhací kalendář, který pomůže hvězdě Andreje Babiše zářit. A podle rčení po nás potopa bude naprosto jedno, jaká červená cifra bude v rozpočtu svítit na konci roku jako deficit. Možná se naoko budeme mít líp, ale ono toto plýtvání státními penězi a dotování všech možných skupin nezpůsobí nic jiného než další roztočení inflace. Tentokrát na vrub státu. Chceme-li si tedy užít, byť jen naoko, a dluh nechat našim potomkům, pak můžeme bez výčitek volit ANO, protože státní zřízení se s opětovným nástupem Babiše do premiérského křesla měnit nebude.


Jako vážně? To řekne někdo, kdo věří
v demokracii, nebo někdo, na koho útočí bacil rétoriky dezolátské
ideologie?
