Proč stojí za to kritizovat spolutvůrce normalizace Michala Davida
i v dnešní době
Když jsem nedávno zjistil, že se Michal David spojil se světovými
muzikanty, aby nahrál anglickou verzi svého letitého hitu na podporu
organizacím bojujícím proti rakovině, přišlo mi to symbolické.
Nikdo nenaplňuje představu toho, kdo by mohl být označovaný za
rakovinu tuzemského popu víc než právě on.
Před tím, než ale tuto svou tezi rozvedu, musím napsat důležité
upozornění. Vím, že Davidova dcera zemřela na leukémii a tento text se
nemá nijak dotknout ani památky na ni, ani bolesti jejích rodičů. Nemá to
být sypání soli do jejich ran a souvislost s touto rodinnou tragédií tu
nehledejte.
https://medium.seznam.cz/clanek/honza-prusa-kdo-je-rakovinou-ceskeho-soubyznysu-a-proc-je-to-prave-michal-david-122946
Byl jednou z velmi významných celebrit
normalizačních 80. let. Jeho nekritická, jednoduchá a líbivá tvorba
oslavovala život v socialistickém Československu. A i když budou jeho
obdivovatelé namítat, že jeho písně byly apolitické, jde jen o jeden úhel
pohledu. Jejich význam pro komunistickou stranu byl v nastolování pocitu, že
vše je fajn. Máme se dobře. Žije se nám krásně. Svými songy vlastně
šířil propagandu toho, jak bezproblémově a dobře se v socialistickém
Československu žije, což korunoval spartakiádním hitem Poupata. 
A řekněme si to znovu. Jako prominentní postava československé
pop music 80. let byl jedním z tvůrců normalizace. A samozřejmě
byl součástí tehdejšího oficiálního hudebního mainstreamu, který byl
podporován režimem. Co jiného byla jeho účast na festivalu politické
písně v Sokolově, kde třeba v roce 1987 nazpíval s Pavlem Horňákem
píseň Svět je krásný. Poslechněte si to, a bude se vám chtít
zvracet.
David tedy budoval socialismus a podporoval režim buď proto, že
byl zapálený komunista a nebo ze zištných důvodů. Oboje je
odsouzeníhodné.