Ukrajina, Rusko a vítězství, které neleží na zemi
Neustále slyšíme, jak se ukrajinská obrana „hroutí“. Slyšíme to Moskvy a v současnosti i z Washingtonu. Proč z rovna teď? A jak to souvisí s jednáním o příměří?
Dosavadní sledování války na Ukrajině jasně potvrzuje onu nepřekvapivou informaci, že Putin měl po celou dobu možnost uzavřít mír, ale nechtěl a díky snahám západních „deeskalátorů“ a „usmiřovačů“ ani nemusel. Tato skutečnost je zdánlivě banální, ovšem hodí se ji opakovat jako protiváhu neutuchajícího chóru hlasů ve smyslu: „Rusko je mírumilovné, Rusko se jen brání, vůbec válčit nechtělo, bylo k válce donuceno, to zlí západní imperialisté a ukrajinští nacisté válku prodlužují atd.“ Přirozeně to je nesmysl, neboť Putin coby diktátor (což jeho hlásné trouby maskují pokřikem o tom, jak by Zelenskyj měl na Ukrajině uspořádat volby, a taktně vynechávají, jak zařídit, aby hlasování mohlo probíhat na celém ukrajinském území) jasně předvedl, že válku může vyhlásit prakticky z jakéhokoli důvodu a ten pak průběžně měnit (viz původní narativ „denacifikace Ukrajiny“ versus následné „My jen bráníme Donbas.“) a stejně tak může vyhlásit mír prakticky kdykoli a za slavné vítězství vyhlásit cokoli
====
Putin - jak je mu vlastní - jen lže a blafuje ....