Něco k tomu Štětinovi
Podle vlastních slov pochází z buržoazně-komunistického prostředí.[2]
Jeho babička byla zakládající členkou Komunistické strany Československa,
zatímco jeho dědeček z matčiny strany žil v Chicagu, kde vlastnil hospodu
jménem Praha,
V letech 1961–1967 vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Podle jedné
vlastní verze v roce 1965 podal přihlášku do KSČ, ale nebyl přijat. Na tu
nastoupil v roce 1966 a po roce se stal členem Fakultní organizace KSČ na
Vysoké škole ekonomické. Podle jiné své verze[5] do strany vstoupil o rok
později. Podle údajů ministerstva vnitra členem (ne kandidátem) KSČ byl od
roku 1965.[6] Stranickou legitimaci vrátil po sovětské okupaci.
. Od 70. let pořádal výpravy do Sovětského svazu na Sibiř a do Asie, kde
mj. sjel i řeku Indus. Od 11. května 1977[7] byl veden v Evidenci zájmových
osob Státní bezpečnosti.
Odhalení spolupráce s StB a reakce
Tomáš Pecina v roce 2010 doložil, že Štětina spolupracoval s StB.[13]
Štětina přiznal, že 19. dubna 1977 podepsal závazek spolupráce, avšak
tvrdí, že šlo o „trik“, který „zachránil řadu lidí včetně
[Štětinova] otce“. StB mu přidělila krycí jméno Plavec.[14
Štětina z pozice senátora označil odhalení za konspiraci BIS; tvrdil,
že se ho BIS snažila zastrašovat a pokoušela se ho fyzicky ohrozit. Podle
Štětiny BIS zneužívala k jeho diskreditaci své spolupracovníky a agenty,
za které označil aktivistu Tomáše Pecinu, bývalého pracovníka BIS Jana
Schneidera a novináře Jana Rejžka. (Rejžek v článku v Lidových novinách
Štětinovi vytýkal spolupráci s komunistickou tajnou službou. Jan Schneider
prohlásil, že Štětina „V roce 1977 udal své spolupracovníky a vystavil
je riziku kriminálu. Je to prototyp práskače, který má tu drzost, že dnes
bojuje proti bolševismu.“) 