Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

Slávku, klídek
Seš si jistej, že nejsme jako oni je heslo ODS ??

Ti, co dostali Československo a následně Česko republiku do tak obrovských dluhů, likvidovali průmysl, zemědělství, rozprodali státní banky by se skutečně mněli zodpovídat.

Neco k tomu heslu " Nejsme jako oni" , znam jedno hezke psani na to tema.
Dovoluji si okopirovat vetsi cast.

Kdybychom nosili už tehdy rozum v hlavě a ne jinde, došlo by nám záhy, že to heslo je drobet divné. Především nás mělo zmást to krásně jasné revoluční vymezení oni. Marně si lámu hlavu, kdo byli a jsou ti oni. V zemi, kde ze 14 milionů obyvatel (včetně kojenců) bylo v komunistické straně více jak milion členů (dospělých) to znamenalo, že v každé rodině byl někdo ve straně – maminka, otec, nebo aspoň strýček. A ti byli dobří, ti se hodili, když šlo o to dostat se na střední či vysokou školu, získat výjezdní doložku do kapitalistické ciziny, nebo svíčkovou na Vánoce.

Krom toho byla až na ony kojence většina obyvatelstva ve svazu žen, v revolučním odborovém hnutí, červeném kříži a jak se všechny ty složky národní fronty nazývaly. Nejsme jako oni by v tomto případě mělo znít Nejsme jako my.

Ale to zní blbě, to uznávám. Ona totiž pravda většinou zní blbě. Mnozí z nás v té revoluční chvíli byli ne jako oni, ale byli jsme jaksi sami proti sobě, proti své opatrnosti a zbabělosti. Zkrátka jsme po dlouhém čase byli zase sami sebou. Nebylo už rozdílu mezi bývalým disidentem a bývalým bolševikem. Všichni jsme byli nadšení pro změnu.

Jak už dávno napsal klasik v Limonádovém Joovi – ať padouch nebo hrdina, jsme všichni jedna rodina! Všeobecné sbratření a smíření bylo vztahováno i na ty, kdo o ně zrovna dvakrát nestáli.

Jaký div, že se KSČ ani nemusela zakuklit do odlišného názvu a existuje bez potíží se stejnou ideologii dál. Jaký div, že důstojníci a spolupracovníci StB usilovně začali pracovat tak nějak po novu, jsou z nich předsedové správních rad privatizovaných podniků, učí naše děti a káží nám o morálce. Jaký div, že soudci soudí dál, i když by měli být spíš mnozí souzeni sami.

Ve jménu kontinuity a slušnosti moc nepřešla do nových rukou, to si jen ty staré ruce navlékly rukavičky podle poslední světové módy. Je to tak dobře? Já nevím. Zatraceně nevím (smím-li to tak napsat na křesťanském serveru). Snad je to pochopitelné, snad je to odpustitelné, ale je to dobré?...

Zapomel jsem vlozit autora... ; Milan Norbert Badal / 17. listopadu 2003

Disidenti samozřejmě věděli , kdo byli ti - oni - proti kterým se vymezili a nechtěli přijmout jejich způsoby. Ono totiž platí, že účel nikdy nesmí světit prostředky , protože se to vždy obrátí proti tobě (viz. zákon akce a protireakce.)

Co disident to STB až na malé vyjímky.

Cibulkovy seznamy byly obsáhlé , nic nezamlčely , někomu nejspíš i ublížily , ale potvrdily , že mezi disidenty šlo naopak o výjimky - i když překvapivé.

Tohle heslo „Nejsme jako oni“, skandovali lidi na řadě demonstrací po celé zemi.

Ale jak se později ukázalo- lid míní, ale ,,politici mění,,
Nejsou stejní! Jsou mnohem horší!