Svobodná diskuse bez cenzury
Ani smrt je nezastaví. Dezolátská scéna zneužívá smrt nešťastné maminky v politickém boji
KOMENTÁŘ / Johana Hovorková
Není větší bolesti, než když rodič musí pochovat své dítě.
Maminka Elišky, zastřelené vrahem z filozofické fakulty, tuto bolest
bohužel neunesla a spáchala sebevraždu skokem do Macochy. A protože právě
tato paní žádala od politiků odpovědi a svůj žal ventilovala i
prostřednictvím zloby na ně, její smrt nyní politicky slouží
naší proruské, protivládní scéně. A je vskutku nechutné,
že se tito lidé ani trochu nestydí.
Ne, vážně jim není nic svaté. Když maminka Elišky ještě žila,
používali ji jako klacek na ministra vnitra Víta Rakušana, prostě proto,
že se jim hodila, že byla ve svém neštěstí proti nim a jejich manipulacím
bezmocná.
Nyní je paní Lenka mrtvá. To ale nikomu, kdo rád vylézá z kanálu, kde
žije, ani trochu nevadí. A takový Jindřich Rajchl už veřejně pláče –
a podprahově samozřejmě zrůdný čin vyšinutého vraha hází na současnou
vládu, stejně jako sebevraždu Eliščiny maminky. Je to tak strašný
cynismus, že větší lze jen těžko vymyslet.
Ne,
kreatury Rajchlova typu se nezastaví před ničím. Ani smrt nešťastného
rodiče pro ně není něco, před čím se pietně mlčí, je to pro ně
další artikl na prodej. Samozřejmě už se přidali další jemu podobní –
a není zdaleka konec. Nezbývá než doufat, že se třeba někde jinde
Eliščina maminka opět setkala se svou dcerou. A že ti, kteří jsou schopni
zneužít něčí smrt k vlastnímu politickému prospěchu, nakonec narazí.
Protože i když to tak vypadá, ono vážně není možné dovolit si všechno.
3
1
1
