Prahu zachránili před zničením vlasovci. Ti, co měli přijít včas, přišli až potom
Kdo vlastně zachránil v roce 1945 Prahu? Kolik rudoarmějců skutečně padlo při jejím osvobozování? Historik a politik Pavel Žáček v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, jakou roli sehráli vojáci, které Rusové považují za zrádce.
Když do pražských ulic vjely hned druhý den povstání 6. května 1945
sovětské legendární tanky T-34, nemohl být údiv barikádníků
větší.
Na věžích obrněnců totiž nebyly sovětské hvězdy, nýbrž trikolory
carského Ruska. A uniformy ruských či ukrajinských tankistů, dělostřelců
a pěšáků nepatřily Rudé armádě, ale německému wehrmachtu.
Osmdesát let staré dobové snímky zachycují nadšení českých povstalců z příjezdu vlasovců na náměstí Kinských (tehdy Albrechtovo) stejně jako ty z 9. května z Příbrami. Přesto si Pavel Žáček uvědomuje, že vlasovci, a tím pádem i výsledky jeho bádání, vyvolávají u řady Čechů a zvláště sympatizantů Ruska silné a nesouhlasné emoce.
Jak tedy po 80 letech vnímat roli vlasovců v Pražském povstání?
Jak říkám, významně mu pomohli. Zabránili SS a dalším německým
jednotkám, aby zmasakrovaly Prahu. To je fakt, jakkoliv si tím mnohé
sympatizanty Ruska popudím. Bojů v Praze a jejím okolí se na straně
povstalců zúčastnilo celkem 25 000 vlasovců. Za necelé dva dny jich od 6.
do 7. května zahynulo kolem stovky. Další dvě stoky raněných vlasovců
povraždila v pražských nemocnicích komanda sovětské vojenské
kontrarozvědky SMĚRŽ (Smrt špiónům - pozn. red.).
A faktem je i to, že Rudá armáda - při velkém respektu k hrdinství jejich vojínů, důstojníků i generálů strádajících válkou s Německem, ale i stalinskými čistkami - nepřinesla do Československa svobodu, ale jen další diktaturu.

