KOMENTÁŘ: Návrat do Moskvy a neodbytný duch 9. května české politiky
Mysleli jsme si, že tohle už máme za sebou. Že spolu s odchodem Miloše Zemana skončila i ta trapná epizoda české diplomacie, kdy jsme pravidelně vídali našeho reprezentanta na vojenské přehlídce v Moskvě – po boku podivných politiků, nebo rovnou diktátorů a loutek. Jenže česká politická scéna má zvláštní dar vracet se k nejhorším tradicím s novou energií. A tak se letos na Rudém náměstí objevil europoslanec Ondřej Dostál, připraven poklonit se režimu, který denně vraždí civilisty na Ukrajině.
Dostál tvrdí, že do Moskvy jel uctít památku padlých. Ale v čase, kdy ruské rakety ničí ukrajinská města, je takové gesto vším, jen ne apolitickým. Ať chtěl, nebo ne, svou účastí dokonale naplnil slavný citát Karla Marxe, že „dějiny se opakují: poprvé jako tragédie, podruhé jako fraška“. Zdá se, že europoslanec si vzal tuto myšlenku za svou – a rozhodl se ji naplnit skutky.
Kdo dnes dělá ruskému režimu kulisu na
přehlídkách, kdo předstírá pietu a přitom legitimizuje válku, ten se
symbolicky staví po bok těm, kteří zabírali cizí území v minulosti a
dělají to znovu i dnes. Předstíraná úcta k padlým nemůže být omluvou.
A hnutí ANO s těmito lidmi nejen spolupracuje už teď, ale otevřeně se
chystá spojit s nimi i v budoucí vládní moci. V takové chvíli už
přestává být pouhou opozicí – stává se spolupachatelem. 
