Babička volí Konečnou, já už k ní nechci ani v sobotu na oběd
Moje babička volí komunistku Konečnou. Není s ní řeč. Nenaslouchá argumentům, ignoruje vykřičníky a dává za pravdu dezinformačním e-mailům. Řešení je v otevřeném trpělivém dialogu.
„Tohle jsou mladí komunisti. Ti jsou lepší než ti staří. Ti už
tu dobu nepamatujou,“ říkává moje babička.
A já jí neumím vysvětlit, že Konečná se za Rusko bila, aby se neocitlo na
seznamu teroristických států. Že Konečná, jak napsal ve svém textu Erik
Tabery, je dokonce podporovatelkou války, protože „nevolá Vladimira Putina
k odpovědnosti“. Nebo že Konečná pevně stojí za Petrou Rédovou, známou
dezinformátorkou, a slovy „hoď kamenem, kdo z nás se někdy nemýlil“ se
jí zastává v rozhovoru s Marií Bastlovou. Ono je toho mnohem více.
Babička ani její někteří kamarádi tak bohužel nejsou schopni říct, proč Konečnou chtějí volit. Co jim přinese. Moc dobře ale dokáží vyjádřit, proč nebudou volit Fialu, Rakušana, proč by měl prezident Pavel odstoupit a proč by celá „pětidemolice“, jak často politické uskupení Spolu hanlivě označují, měla složit zbraně. Babička zároveň reprezentuje tu skupinu lidí, která není schopna s jistotou rozpoznat dezinformace, manipulace a fake news. Její generace nemá zkušenosti se semináři na školách, kdy si studenti musí sednout do kruhu s lidmi, kterým byl přidělen opačný názor než druhé skupině, a úkolem je onen názor argumentačně obhájit.






