Podle Fica je liberální demokracie neefektivní a máme se poučit v
Číně a Vietnamu.
A tohle podpořil Babiš
Šéf slovenské vlády se hodlá inspirovat až u soudruhů v Pekingu, aby mu Slovensko pěkně fungovalo. Tak hodně štěstí
NÁZOR / Slovenský premiér Robert Fico se rozpomenul na svoje politické začátky v Komunistické straně Slovenska (Slováci měli kromě KSČ ještě jednu komunistickou stranu navíc) a označil liberální demokracii za neefektivní. V duchu své rudé minulosti obrátil zrak k zemím, kde komunisté ještě vládnou, a zatoužil, aby to pod Tatrami bylo taky tak. My si připomeňme, že tuhle osobu vášnivě podporoval jeho někdejší bolševický spolustraník Andrej Babiš.
Ficova rétorika je nejen nebezpečná, ale i logicky rozporná, protože popírání principů liberální demokracie podkopává základy, na kterých stojí svoboda a prosperita Slovenska. Stačí se podívat, co se považuje za klíčové principy liberální demokracie: svoboda projevu, rovnost před zákonem, nezávislost soudů, pluralita názorů, ochrana menšin a pravidelné svobodné volby. Co z toho „nefunguje“ a Fico by to rád zrušil?
Tyto pilíře zajišťují, že moc neuchvátí jeden vůdce nebo strana, a chrání občany před autoritářstvím. Ficův obdiv k Číně, kde je svoboda projevu potlačována a opozice likvidována, ignoruje, že tamní „efektivita“ je vykoupena omezováním základních práv. Stejně infantilně vystupoval Miloš Zeman v čínské státní televizi, kde mával obřím plyšovým krtečkem a vykřikoval „waw“ nad čínským ekonomickým růstem.
Ještě pikantnější je podpora
Andreje Babiše, který tolik toužil vidět Fica u kormidla. Oba někdejší
soudruzi si staré metody pamatují a snaží se podkopat nezávislost médií a
justice, neurvale napadají politické soupeře, vymýšlejí si tajemné
konspirace a pošilhávají po autoritářích, kterými by nejspíš také
rádi byli. To by se to vládlo! Zatím je jejich velkým vzorem Viktor Orbán,
který destrukci demokracie v naší části Evropy dotáhl nejdál. Zatímco
inspiruje zdejší papaláše, on sám se vzhlíží v Rusku, zaostalé a chudé
diktatuře, a zjevně k němu lne celým svým „suverénním“ srdcem.
Všechny tyhle postavy sní o „efektivitě“ na úkor svobody, jenže když
se dostaly k moci, nějak ta efektivita nebyla vidět.


Dobře ty Slávo