... Zákaz komunistických symbolů a propagace zrůdné komunistické
ideologie v demokratickém státě by měl být samozřejmý (stejně jako v
případě popularizace pedofilie či nekrofilního sadismu), když už
ulpíváme na prkotinách jako vytečkovávání písmen v disfemistických,
„lidových“ výrazech, přelepování bradavek a cenzurování expresivních
výrazů „cikán“, „komouš“ a pod.
My ale zůstaneme jen u jedné malé změny trestního zákoníku, u
novelizace paragrafu 403. Obecnou tezi o zákazu propagace a hnutí
„směřujících k potlačení práv a svobod člověka“ doplnila
konkrétnější formulace.
Celá zní takto: Kdo založí, podporuje nebo propaguje
nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k
potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou,
národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné
skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět
let.
Jednoznačně zde nově zaznívá jak odsudek nacismu, tak komunismu.
Zatímco s nacismem „problém nebyl“ – jak ukazuje třeba trest udělený
letos v březnu za incident, kdy manželský pár vloni v konvoji svobody v
Plzni z okna svého historického vozu zamával nacistickou vlaječkou –
propagace komunismu jako by měla permanentní pardon.
Příklad: když jen pár dní po zmíněné akci v Plzni táhli
Českými Budějovicemi osoby mávající rudými vlajkami se srpem a kladivem,
policisté jim k tomu poskytli doprovod.