Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

V minulých dílech se Panoptikum věnovalo dozvukům volební kampaně i příčinám a jejich dopadům na výsledek voleb. Pokud zní okřídlené rčení, že „každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží“ jako vyprázdněná floskule, zeptejme se jinak. Je-li otázka, zda bylo dřív vejce nebo slepice neřešitelný rébus, pak dotaz, zda je příčinou výsledku voleb poptávka či nabídka, je brnkačka. Je to nálada společnosti, je to volič, kdo vyvolává poptávku, podle níž se formují politické subjekty i vůdci ochotní jeho potřebu naplnit. Při znalosti společensko-politické historie zemí Koruny české a s přihlédnutím k vývoji poslední dekády je na výsledku posledních voleb překvapivý jen výprask, který dostala komoušská lůza a přisáté štěnice.

Statistika v textu přináší důkazy, že závan aktuálního hnědorudého smradu není ve zdejším ovzduší ničím novým, viz „Místo vlády jezdců Apokalypsy hrozí vláda Pepka Vyskoče, Škrholy, Spejbla a brouka Pytlíka". Proto pozornost věnovanou minule chronické nákaze zdejšího obyvatelstva rudým morem, je třeba dnes obrátit k stejně nebezpečným náckovským tendencím dna společnosti. Vzhledem k panoptikálnímu průběhu sestavování vládní koalice je snadné se patlalům a ochotníkům z Výfukářů, SPD a jejich štěnic vysmívat a Andreji Babišovi jeho vítězství škodolibě přát. Ale pozor! Stejně tak se vysmívali prvním hnědokošiláčům naši předkové, aby je poté na dlouho smích přešel. Stejně tak se vysmívali poslanci křiku Klémy o tom, jak se jezdí do Moskvy učit zakroutit těm posměváčkům krkem. Mnohým z nich uvízl smích v hrdlech až na šibenicích, jiní se přidali na stranu katů. Jsme od té doby vzdáleni sto let, v dějinách věk jepice.

Ten V.Mertlík ale umí trefovat hřebík na hlavičku. Frašku jménem sestavování vlády trefil dokonale