Evropa se po osmdesáti letech od Druhé světové dostala vlastně do
úplně stejné role jako tenkrát. Ze západu na ni míří Američané, z
východu Rusové, nejhorší svině se rekrutují z Ukrajinců, na jihu vzdoruje
Srb… a Číňan je rovněž mezi vítěznými mocnostmi. Evropa je v
nepřátelském vztahu se všemi a marně doufá v separátní mír…

Jen, kdysi ještě v čele té jednotné tisícileté říše byli schopní
hospodáři a organizátoři. Tenkrát dojeli až ke Stalingradu. Ti dnešní
jsou poněkud neschopnější. Ale hospodářství si sami rozbili ještě lépe
než roje britských bombardérů. Jedna německá gynekoložka rozložila
Bundeswehr lépe než Žukov, Koněv, Patton a Montgomery dohromady. Navíc, v
čele Ruska dnes stojí člověk, který nehodlal znovu dopustit útok na své
území, nehodlal čekat, až se Říše vyzbrojí a usoudil, že pokud útoku
předejde, bude to menší masakr, než když bude dál vyčkávat a věřit
medovým řečem.


