Falšování průzkumů:
1. Způsoby manipulace, které jsou dobře zdokumentovány od odborníků na
výzkum:
Vedoucí otázky (Leading Questions): Znění otázky může dramaticky
ovlivnit výsledek. Např.: "Souhlasíte s politikou premiéra X, který
neúnavně bojuje za vyšší důchody?" vs. "Souhlasíte s důchodovou
politikou vlády?"
Nereprezentativní vzorek: Průzkum se provádí pouze v určité lokalitě,
mezi členy určité strany nebo věkové skupiny, jejíž názor je předem
známý.
Selektivní zveřejňování (Cherry-picking): Zadavatel si nechá udělat 10
otázek, a když jen jedna dopadne podle jeho představ, zveřejní pouze
tu.
Interpretace bez kontextu: "Podpora vlády vzrostla o 2 procentní body!" –
což může být v rámci statistické chyby, ale prezentuje se jako zásadní
úspěch.
2. Konkrétní české případy a kauzy:
Kauza "průzkumů" pro hnutí ANO před volbami 2017: Deník Referendum a
server Manipulátoři.cz upozornily na sérii průzkumů od agentury Data
Collect (spojené s marketingovým expertem, který pracoval pro ANO). Průzkumy
pravidelně ukazovaly výrazně vyšší podporu ANO než jiné agentury. Data
Collect přitom nepublikovala metodologii a nepatřila do asociací legitimních
výzkumných agentur (SIMAR, ASPRES). To vyvolalo silné podezření, že jde o
"zakázkové" průzkumy sloužící k budování dojmu neodvratného
vítězství.
"Průzkumy" v médiích vlastněných politiky: Často lze pozorovat, že
média vlastněná politickými subjekty (jako např. skupiny okolo Andreje
Babiše nebo Tomia Okamury) publikují "exkluzivní průzkumy", které jejich
formace staví do mimořádně příznivého světla, zatímco renomované
agentury (CVVM, Median, STEM) ukazují odlišná čísla. Metodologie těchto
"průzkumů" je často nejasná.
Podezřelé rychlé změny: Někdy se objeví průzkum od neznámé agentury
s šokujícími čísly, která okamžitě použije politik v kampani. Když pak
renomované agentury takový posun nepotvrdí, jde o náznak možného
manipulativního nástroje.