Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

ne, žádný soud nekonstatoval, že by lhal.

Nemluvíš pravdu. chováš se přesně jako Pekarová, ktyerá nebyla schopna okamurovi říci nic konkrétního. Neboť nic nevěděla. A tak stále opakovala: PODÍVEJTE SE NA SVŮJ FACEBOOK.

Neexistuje žádný rozsudek, kde by se psalo, že prezident Zeman LHAL.

Komiku - tak jeden rozsudek za všechny:

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/405271-zeman-lhal-potvrdil-soud-omluvit-se-za-nej-musi-ministerstvo-financi

proč se tady zesměšňuješ?

Nelhal, top tvrdí tv. to neni v rozsudku, tam bude max., že Zeman neřekl pravdu...

ukaž rozsudek, přesný text rozsudku

Komiku, umíš číst ?

Tady máš další:

Soud usvědčil Zemana ze lži. Za jeho výrok se musí omluvit stát
Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/391876-soud-usvedcil-zemana-ze-lzi-za-jeho-vyrok-se-musi-omluvit-stat?campaignsrc=tn_clipboard

Jedná se o rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 19 C 99/2014.

Klíčové detaily této kauzy:

Kdo: Senátor Jiří Čunek (žalobce, KDU-ČSL) vs. paní Libuše T. (žalovaná).

Co: Paní T. na sociální síti Facebook (v diskusi pod článkem na serveru iDNES.cz) napsala o senátorovi Čunkovi: „Čunek je lhář a zloděj“.

Průběh: Senátor Čunek podal žalobu na ochranu osobnosti, protože se cítil poškozen. Paní T. se v soudní síni hájila tím, že její výrok byl „subjektivním názorem, nikoli konstatováním skutečnosti“.

Rozhodnutí soudu: Soudce Michal Švarc v odůvodnění použil stejnou logiku jako Nejvyšší soud v případě „nepravdomluvkyně“. Konstatoval, že:

„Vyjádřit názor, že je někdo lhář, je možné. Pokud se však ukáže, že dotyčný pouze omylem tvrdí něco nepravdivého, pak o něm nelze prohlásit, že je lhář. Může to být nepravdomluvec.“

Rozsudek byl nakonec vynesen ve prospěch paní T. Soud rozhodl, že její výrok byl:

Příkrá, ale subjektivní hodnotící úvaha vyjádřená v rámci společenské diskuse.

Nebyl prokázán úmysl šířit nepravdivé údaje za účelem poškození. Nebyla to tedy „lež“ v právním smyslu, ale vyhraněný názor.

️ Soud připomněl, že veřejní činitelé musí snášet zvýšenou míru kritiky.

Proč jsou tyto dva rozsudky brány často společně?

První případ (ženichova matka): Definoval rozdíl mezi úmyslnou lží a neúmyslnou nepravdomluvností v soukromoprávním sporu (smlouva).

Druhý případ (senátor Čunek): Aplikoval stejnou logiku („lhář vs. nepravdomluvec“) v oblasti ochrany osobnosti a práva na svobodu projevu, konkrétně v kritice veřejného činitele.

Oba případy ukazují, jak důležité je v právu rozlišovat subjektivní záměr (úmysl) od objektivního skutku (sdělení nepravdy). Slovo „lhář“ v právním kontextu implikuje vědomý a úmyslný podvod, zatímco „nepravdomluvec“ popisuje osobu, která šíří nepravdu bez tohoto zlého úmyslu, typicky z omylu nebo nedostatku informací.

Oba rozsudky jsou volně dostupné v databázích. Pro druhý případ můžete hledat podle jména „Čunek“ nebo sp. zn. 19 C 99/2014-56.

Pleteš si rozsudek a novinářskou rétoriku

Lež je vědomé tvrzení nepravdy...

Dokonce se soudila úspěšně paní, která řekla nepravdu a někdo o ní tvrdil, že lhala. Soud vyhrála. Nepravdivé tvrzení a lež(vědomé nepravdivé tvrzení) je rozdíl.

ledáte rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 23 Cdo 2624/2013.

Tento rozsudek se týká ženichovy matky, která v rozporu se smlouvou zprostředkování svatby neposkytla zprostředkovatelské firmě kontakt na nevěstu. Soud ji žaloval o zaplacení smluvní pokuty za to, že firmě „sdělila nepravdivou informaci“.

Klíčová část odůvodnění soudu zní:

„Žalovaná sice žalobci sdělila nepravdivou informaci, ale z provedeného dokazování vyplynulo, že tak učinila v omylu. Za této situace neližalovanou považovat za lhářku, nýbrž za nepravdomluvkyni. Rozdíl mezi lhářkou a nepravdomluvkyní spočívá v úmyslu. Zatímco lhář úmyslně říká nepravdu, nepravdomluvec tak činí bez úmyslu, zpravidla v omylu.“

Proč je tento rozsudek tak významný?

Jazyková a právní preciznost: Soud oficiálně vnesl do právního řádu rozdíl mezi úmyslným klamáním (lež) a neúmyslným sdělením nepravdy (omyl, nepravdomluvnost). Toto rozlišení je zásadní pro posouzení vině a následné právní důsledky (jako je např. podvod vs. bezdůvodné obohacení).

Filozofický přesah: Rozsudek se dotýká základních filozofických a etických otázek: co je to lež, jaký je zásadní význam úmyslu pro hodnocení lidského jednání a jak pracovat s jazykem v právu.

Kulturní fenomén: Rozsudek se velmi rychle stal známým nejen v právnické obci, ale i mezi širokou veřejností. Výrazy „nepravdomluvkyně“ a „lhářka“ se staly téměř ustálenými pojmy pro ilustraci tohoto rozdílu.

Shrnutí kauzy:

Kdo: Ženichova matka (žalovaná) vs. zprostředkovatelská agentura (žalobce).

Co: Žalovaná neposkytla kontakt na nevěstu a sdělila nepravdivou informaci o důvodu.

Rozhodnutí soudu: Nejvyšší soud rozhodl, že jednala v omylu, bez úmyslu klamat. Proto je nepravdomluvkyní, nikoli lhářkou. Z tohoto důvodu nemohla být nucena zaplatit smluvní pokutu, která předpokládala porušení smlouvy zaviněně (tedy s úmyslem nebo nedbalostí). Soud případ vrátil k novému projednání, aby se posoudilo, zda došlo k bezdůvodnému obohacení.

Rozsudek je volně dostupný v online databázích, například:

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek (https://www.nsoud.cz/)

Portál Justice.cz

chápu, že je to pro Tebe příliš složité

JSI JEN ŽVANIL, NIC VÍCE. nic nenacházíš a tak se to snažíš zahrát do autu.

meleš blbosti
Ty všeobecně známé skutečnosti si najdeš na netu během 5 minut

Ušetři toho diskutníkyva dolož to sám, prosím 😉😎

Stalo se -

ne. to je názor redaktora, který nechápe rozdíl, mezi lží a nepravdou...

Vedeš tady žabomyší válku .Kladný vztah k alkoholu nikomu vyčítat nebudu to bych musela začít už u Havla . Zajímá mě akorát to šermování vlastizradou , která se nekonala a tudíž žaloba ani podána nebyla. V opačném případě by si jeho odpůrci příležitost ujít nenechali.