Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

https://www.facebook.com/photo?fbid=26462850756632092

V roce 2023 jsem Petru Pavlovi při kampani v prezidentských volbách vytýkal, že ve svém životopise na volebním webu neuvedl, že byl od 23. 8. 1988 pracovníkem vojenské rozvědky (ZS GŠ). Místo toho Pavel tvrdil, že studoval od roku 1988 na vojenské akademii v Brně, ačkoliv to bylo jen krytí - ve skutečnosti Pavel studoval na Zpravodajském institutu ZS GŠ.

Jeho příslušnost ke komunistické vojenské rozvědce neuvedl Stehlík poprvé jíž v roce 2014, kdy napsal v knize o generálech první životopis Petra Pavla. Tehdy dokonce Stehlík neuvedl ani Pavlovo členství v KSČ. Tento životopis napsaný Stehlíkem pak Pavel použil v upravené podobě při kampani na prezidenta. Chyběla tam informace, že byl pracovníkem vojenské rozvědky již před rokem 1989.
Když jsem Pavla upozorňoval, že není jeho životopis a popis jeho vojenské kariéry na konci 80. let pravdivý, Pavel mne označil za lháře a říkal, že nejsem historik. Podpořil ho tehdy také opakovaně Stehlík, který stejně jako nyní tvrdil, že nerozumím armádě atd. Teprve až po volbách, při prezidenské inauguraci, Pavel uvedl na webových stránkách, že byl pracovníkem ZS GŠ od 23. 8. 1988. Za urážky se mi doposud neomluvil.
Dnes Eduard Stehlík opět zamlžuje Pavlovu minulost, když opět neuvedl, že byl pracovníkem rozvědky s krycím jménem Pávek od 23. 8. 1988. Opět uvádí chybně jako místo studia vojenskou akademii, kde podle jeho krycího výkladu probíhal - jak píše - zpravodajský kurz.
Jak vypadala škola pro vojenské rozvědčíky (nikdo ji nemohl studovat předtím, než se stal pracovníkem vojenské rozvědky, nebyl to žádný kurz po pracovní době).
V roce 1988 Pavel nastoupil do I. ročníku školy vojenské rozvědky, tedy Zpravodajské správy Generálního štábu (ZS GŠ), která v úvodním ročníku probíhala pod krytím jako Vojenská akademie Antonína Zapotockého (VAAZ) v Brně. Ve skutečnosti se jednalo o kurz organizovaný 26. oddělením ZS GŠ, což byl Zpravodajský institut.
Měl cca 80 zaměstnanců, kteří vyučovali frekventanty uvedeného zpravodajského kurzu. Institut připravoval pracovníky vojenské rozvědky pro práci v zahraničí a speciální úkoly. Posluchači byli cvičeni jak v cizích jazycích, tak v práci se zpravodajskou technikou, v metodách výslechů, obsluhování agentů či mrtvých schránek atd. Učili se také od pracovníků StB sledování. Další dva ročníky probíhaly v ústředí Zpravodajského institutu v ulici Karolíny Světlé v Praze. Pavel byl posluchačem kurzu D-2. Jeho manželka byla informována o jeho krycí legendě, kdy měl jezdit do školy údajně jako tlumočník a překladatel. Archivní dokumenty pochází ze spisu ZS GŠ vedeném k Petru Pavlovi, který je uložen v ABS. Ve spise je uvedeno také jeho krycí jméno Pávek, které dostal 23. 8. 1988 při vstupu do vojenské rozvědky.
Stehlík také neuvádí jiná fakta, která se nehodí, například opět u Pavlova otce, který - jak Stehlík zdůrazňuje - byl důležitý pro Petra Pavla při volbu povolání, neuvádí jeho dlouholetou tajnou spolupráci s vojenskou kontrarozvědkou, která byla tehdy součást StB. Neuvádí také, že byl Petr Pavel předsedou ZO KSČ na zmíněné škole ZS GŠ.
Eduard Stehlík mi opakovaně podsouvá, že nemám znalosti o vojenských dějinách, ačkoliv je předmětem sporu jedna z komunistických tajných služeb, jejichž dějinám se věnuji mnoho let. Mohl bych podobně mluvit o tom, že Stehlík nemá vystudovanou odbornou historii, neboť studoval v osmdesátých letech na FF UK ruský jazyk a dějepis pro učitele, ale to není vůbec podstatné. Vytýká mi také, kdo se všechno z vládních politiků na mne nyní odvolává. Podobně bych mohl připomenout Stehlíkovu kandidaturu za ANO do Rady ÚSTR před několika lety, ale to není podstatné.
Důležitá jsou fakta a základem mého sporu s Petrem Pavlem byla v roce 2023 otázka, zda byl nebo nebyl pracovníkem komunistické vojenské rozvědky. Odpověď je jasná a na webové stránce Pražského hradu je popsaná správně. Petr Pavel byl od 23. 8. 1988 součástí ZS GŠ. Bylo by na místě, aby to do svého Pavlova životopisu připsal se správným datem také jeho nekritický apologet. Třeba aspoň tužkou do vytištěné knihy z roku 2014.