Rozcestník >> Společnost a komunity >> Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

https://www.facebook.com/100000022729766/videos/pcb.26693418066908922/866202733131256

3 h
·
Evropa má, co chtěla. A realita přichází rychleji, než čekala...
Před pár hodinami zazněla z Moskvy věta, která může změnit energetickou mapu Evropy.
Prezident Ruska Vladimir Putin prohlásil, že pověří vládu, aby se začala zabývat otázkou okamžitého zastavení dodávek ruského plynu do Evropy.
Ne v roce 2027.
Ne za několik let.
Klidně už teď.
Putin to formuloval téměř chladně, technicky. Pokud Evropská unie stejně rozhodla, že se do roku 2027 ruského plynu úplně zbaví, není pro Rusko výhodnější zavřít kohoutek už nyní a soustředit se na nové trhy?
„Možná by pro nás bylo výhodnější přestat dodávat na evropský trh už teď? Přesunout se na trhy, které se otevírají, a tam se upevnit,“ řekl prezident.
Dodal, že nejde o rozhodnutí, ale o úvahu, kterou má vláda společně s energetickými společnostmi analyzovat.
Jenže tahle „úvaha nahlas“ přichází ve chvíli, kdy je Evropa v energeticky velmi křehké situaci.
Kvůli eskalaci konfliktu v Perském zálivu totiž Katar pozastavil výrobu zkapalněného plynu. A právě Katar byl jedním z hlavních zdrojů LNG, na který Evropa v posledních letech vsadila jako na náhradu za ruský plyn.
To znamená jediné.
Evropa si plánovala budoucnost bez ruského plynu s tím, že jej nahradí LNG z jiných regionů. Jenže jeden z těch klíčových regionů právě vypadl ze hry.
A v takové chvíli přichází z Moskvy otázka, jestli není čas zavřít kohoutek úplně.
Tady končí politické slogany a začíná realita.
Evropská politika posledních let stála na jednoduchém sdělení. Zbavíme se ruské energetické závislosti. Politicky to zní dobře. Morálně ještě lépe. Jenže energetika není politický manifest. Energetika je fyzika, infrastruktura a ekonomika.
Plyn musí téct potrubím.
Nebo připlout na tankerách.
A někde musí existovat.
Pokud zmizí z trhu velký dodavatel a současně vypadne i jeden z hlavních producentů LNG, vznikne problém, který žádná tisková konference nevyřeší.
Evropský průmysl stojí na energii. Chemie, ocel, sklářství, hnojiva, automobilový průmysl. To všechno jsou odvětví, která potřebují stabilní a relativně levnou energii.
Pokud energie dramaticky zdraží nebo se stane nedostatkovou, začne se výroba přesouvat jinam.
Do Asie.
Do Ameriky.
Kamkoli, kde energie bude dostupná.
Rusko mezitím dělá to, co dělá každý velký exportér surovin. Otočilo se na jiné trhy. Čína, Indie, jihovýchodní Asie. Regiony, které energii potřebují a kde politická rozhodnutí často ustupují ekonomické logice.
Proto Putinova slova nepůsobí jako výhrůžka. Spíš jako obchodní kalkul.
Proč držet otevřený kohoutek směrem k zákazníkovi, který otevřeně říká, že ho brzy zavře?
Pro Evropu je ale tahle otázka mnohem bolestivější.
Pokud se ruský plyn zastaví dříve, než Evropa plánovala, a současně vypadne část globálních dodávek LNG, dostane se kontinent do situace, kterou lze popsat velmi jednoduše.
Nedostatek.
Drahá energie.
A nervozita na trzích.
Evropa chtěla energetickou nezávislost na Rusku.
Politicky to zní jako vítězství.
Jenže realita může vypadat úplně jinak.
Evropa možná skutečně dostane přesně to, co chtěla.
Otázka je, jestli si uvědomuje, jak drahá ta lekce bude.
Daniel Danndys Krajča