Já chápu že se děly při odsunu ne moc pěkné věci ,ale při odsunu čechů ze Sudet to nebylo o mnoho lepší. Tedy bych od tlusťocha Posselta očekával omluvu. A ne že se mu budou omlouvat naši kolaboranti a dezolé scéna.
Já chápu že se děly při odsunu ne moc pěkné věci ,ale při odsunu čechů ze Sudet to nebylo o mnoho lepší. Tedy bych od tlusťocha Posselta očekával omluvu. A ne že se mu budou omlouvat naši kolaboranti a dezolé scéna.
Je zajímavé, že o odsunu Čechů sudeťáky z pohraniči není slyšet ani
slovo a ani o tom teroru který prováděli ještě před odsunem nebo spíše
vyhnáním s jedním kufrem. Přepadávali policejní stanice a po nocích
vraždili a zakládali požáry. Přepis dějin jako z německé učebnice. 
Chtěl bych vidět jak je tento úsek historie popsán v učebnicích jestli
vůbec je. 
Pochybuju . Nosným tématem je akorát zlé a nebezpečné Rusko . (Každopádně se na to zeptám.)
Zeptej......taky jsem si všimnul, že ikdyž se zrovna nepopírá, že nás
osvobodili sověti tak se začalo říkat, že to byly SPOJENCI
což mi připomělo, že generál McArthur
jako poválečný vrchní protektor Japonska nařídil japonskému školství to
samé, že musí učit, že na ně shodili atomovky SPOJENCI!

Většinou je to pozměněné a tak nějak do ztracena- Prostě po 89 se
plíživě přepisovaly dějiny. A teď ti mladí a děti.... neví, komu mají
věřit. Doma jim řeknou něco, co potom škola popírá.
Je fakt zázrak, najít neohnuté záznamy, o našem osvobození.
Buď se hovoří o spojencích , ale dokonce též o Vlasovcích . (Dnes už to stihl Radiožurnál.) 😥
Život Čechů v Sudetech za války byl ovlivněn ztrátou občanských práv, diskriminací a nejistotou. Ačkoli docházelo k omezením a zastrašování, masové perzekuce českého obyvatelstva v Sudetech nenastaly. Regionální zkušenosti se lišily podle lokalit, politického vlivu a přítomnosti nacistických ozbrojených skupin. Válečné události a následující odsun Němců zásadně změnily demografii a sociální strukturu Sudet.
Vyhnání Čechů ze Sudet bylo následkem Mnichovské dohody a nacistické
politiky, kdy tisíce českých obyvatel z pohraničních oblastí musely
opustit své domovy.
Po podpisu Mnichovské dohody na konci září 1938 byla většina
československého pohraničí, obývaná převážně Němci, připojena k
nacistickému Německu
Wikipedia
+1
. V důsledku toho odcházely do vnitrozemí desetitisíce, později až sto
tisíce Čechů, včetně státůních zaměstnanců, poštovních pracovníků
a úředníků, často z obavy před represí či na základě nařízení
německé správy
www.bohumildolezal.cz
+2
. Pro některé Čechy šlo o dobrovolný odchod, pro jiné byl nucený. V
pohraničí zůstala velká část českého obyvatelstva, které bylo vystaveno
omezením v práci, vzdělávání, kultuře a veřejném životě
Wikipedia
+1
.
Před Mnichovem se situace postupně vyhrocovala již od nástupu Hitlera k
moci. Sudetoněmecká strana pod vedením Konrada Henleina a skupiny místních
extremistů podporovala nacionální napětí, zastrašování Čechů a
fyzické útoky na české a židovské obyvatele
Wikipedia
+1
. Násilné incidenty, včetně útoků na úředníky a vypalování majetku,
provázely odchod českého obyvatelstva
Seznam Médium
.
Po Mnichovu byly zrušeny české politické strany, spolky, školy a tisk, a
Češi se ocitli ve zvláštním postavení menšiny bez práv. Vyhánění a
odchod do vnitrozemí probíhaly v několika vlnách a během celé okupace fue
snahou Němců o asimilaci či úplné vysídlení českého národa
Wikipedia
+2
. Tolerance závisela na místní politické situaci, proporcích národností a
postoji nacistických úřadů. V mnoha oblastech byly zachovány některé
české rodiny, často kvůli pracovní síle či administrativní potřebě
ČT24
+1
.
Po skončení druhé světové války se situace obrátila: Německé
obyvatelstvo bylo vyhnáno z bývalého pohraničí, což umožnilo návrat a
následné osidlování českým obyvatelstvem, někdy kombinované s
přistěhovalci ze vnitrozemí
idea.cerge-ei.cz
+1
. Tyto události mají zásadní historický a demografický význam a
připomínají, jak politická rozhodnutí a válka mohou dramaticky změnit
osudy obyvatel a sociální strukturu regionu.