no, to právě není... Lze si představit simulaci, kdy Tě vytvořím před
minutou, s fiktivní pamětí na minulost a tedy musí tam být i ta rána
pěstí.....
A musí to místo být cítit.......
Z filozofického hlediska lze říct, že absolutní důkaz existence lidí ani včerejšího dne nemáme.
Důvod je jednoduchý:
vše, co kdy vnímáš, se odehrává pouze v přítomném okamžiku.
Například:
lidi vidíš teď,
vzpomínky máš teď,
fotografie existují teď,
historické záznamy čteš teď.
Nikdy se nedostaneš „mimo vlastní vědomí“, abys nezávisle ověřil:
že svět existuje objektivně,
že minulost skutečně proběhla,
nebo že ostatní lidé nejsou jen součástí zkušenosti tvé mysli.
To vede k filozofickým směrům jako:
solipsismus,
skepticismus,
fenomenologie.
Podobně:
„včerejšek“ známe jen přes současné stopy,
nikoli přímým přístupem do minulosti.
Prakticky ale:
svět je konzistentní,
zkušenosti sdílí mnoho lidí,
fyzikální zákony fungují opakovaně.
Proto běžně přijímáme existenci lidí i minulosti jako nejrozumnější vysvětlení reality — i když absolutní metafyzický důkaz nemáme.

