Lex Babiš“ je populární označení pro právní úpravu v českém
zákoně o střetu zájmů, která byla přijata v roce 2017 a cíleně reaguje
na situaci Andreje Babiše, tehdejšího ministra financí a později premiéra.
Zákon omezuje vlastnictví médií a přístup k dotacím či veřejným
zakázkám politicky exponovaným osobám a jejich firmám, aby se předešlo
střetu zájmů.
V praxi se Babiš svěřenským fondem umístěním svých společností snažil
zákon dodržet, ale někteří odborníci a politici zpochybňují, zda toto
řešení skutečně zajišťuje transparentní oddělení politické moci od
podnikatelských zájmů. Nově navrhované změny (2026) zákon uvolňují a
dovolují firmám, jejichž majitelé jsou členy vlády, čerpat podporu, což
vyvolalo kritiku opozice, že se tak narušuje princip právního státu a
riziko střetu zájmů.
Ústavní soud také zrušil části tzv. „lex Babiš II“, konkrétně
pozměňovací návrhy, které zpřísňovaly pravidla vlastnictví médií a
dotací, z důvodu neústavního přilepení k jinému zákonu. To znamená, že
část opatření je nyní opět neúčinná.
Celkově se tedy dá říci, že „Lex Babiš“ je kontroverzní právní
nástroj, jenž měl zabránit střetu zájmů osob jako Andrej Babiš, ale ve
skutečnosti je jeho efektivita a implementace složitá a předmětem
politických a právních sporů. Diskuze kolem něj reflektuje širší otázky
o propojení politické a hospodářské moci, transparentnosti státní správy
a účinnosti právního rámce v Česku.
takže je dobře, že bude jednat o přepracování takové, účelově
vytvořené úpravě zákona. 
