Hirošima a Nagasaki byly v podstatě zbytečné, byl to útok na
civilisty...
Byli to právě Američané, kteří donutili roku 1853 podepsat nevýhodnou
smlouvu, pod hrozbou amerického útoku... Že tím Američané osvobodí
japonský lid... Atomová bomba měla být varování pro Stalina
Siítuace Japonska byla těžká, bylo vysáváno...
Manévrovalo, jak mohlo.... Hrozili vojenskou intervencí....
Japonsko nestálo o to, bylo svět sám pro sebe....
To je z diplomové práce, strana 21 tom začíná....
překvapivě, a vzhledem k zjevnému názorovému rozpolcení uvnitř
vedoucích
oligarchů nebylo možné najít jednoznačnou shodu v tom, jak na příjezd
odpovědět.
Abe Masahiro, který byl hlavou Rōju23 od roku 1845, byl sice muž schopný,
ale byl to
muž, který byl stěží schopen autoritativně vyřešit podobně vážnou
situaci. On sám
byl již řadu let pro otevření přístavů a jeho hlavním důvodem byla
snaha vyhnout se
jakékoli válce, do které by se jinak mohlo Japonsko zaplést. Ve svém
názoru byl
podporován mnoha státními zástupci, ovšem ne všemi. V roce 1853
vypadalo
dokonce velmi reálně, že by tento vážný rozpor mezi skupinami uvnitř
vlády mohl
dokonce vyvrcholit pokusem o svržení režimu. V tomto kontextu se dá potom
snáze
pochopit i zoufalé gesto Masahiriho, který přijal od komodora dopis s
příslibem, že
odpověď dostane příští rok na jaře při svém návratu.24
Komodor Perry se vrátil v únoru 1845 posílen dalšími sedmi loděmi a
s jasným cílem „získat právem dohodu, která z úcty náleží každé
civilizované zemi“.
Japonsko nakonec 31. března 1954 pod válečnou hrozbou podepsalo první
právní
akt, japonsko-americkou smlouvu o míru a přátelství (Treaty of Peace and
Amity),
tzv. Kanagawskou. Příchod komodora Perryho znamenal pro Japonsko novou
epochu v jeho moderní historii a díky Perryho pevným požadavkům a
vytrvalé
snaze mohla americká diplomacie slavit svůj první triumf v jednání s
ostrovním
královstvím. 25
Ve výše zmíněné smlouvě o míru a přátelství z roku 1854 se objevuje
první
doložka nejvyšších výhod, která byla na Japonsko uvalena. Ustanovení,
které dává
Spojeným státům tuto pravomoc, najdeme v článku 9, kde se píše:
„...je dohodnuto, že pokud někdy v budoucnosti Japonská vláda uzavře nebo
poskytne
nějaké jiné zemi nebo zemím privilegia a výhody, které zde nejsou pro
Spojené státy a jejich
občany garantovány, budou tyto privilegia následně brána jako garantována
Spojeným
státům a jejich občanům též, bez další konzultace nebo
zpoždění…“
https://is.muni.cz/th/d58en/DIPLOMOVA_PRACE-ANETA_STANCIKOVA.pdf