Svobodná diskuse bez cenzury je utopie

Předmět diskuze: Svobodná diskuse bez cenzury je utopie - Diskuze by měly být místem pro výměnu názorů a respektování různých pohledů, ne pro osobní útoky a vulgarity. Koláže mažeme.Komolení jmen, nicků a názvů je povoleno pouze idiotům. Střet zájmů A.B se tu neřeší- opět!( do vyjádření EU)

Varování

V této diskuzi se nacházejí odkazy a příspěvky s manipulativním obsahem, dezinformacemi a fakenews.
Upozorňujeme, že je nutné ověřovat fakta z více nezávislých zdrojů.

Zobrazení reakcí na příspěvek #208970

Zobrazit vše


| Předmět: RE: RE:
23.06.26 07:53:23 | #208970
Reakce na příspěvek #208957

V podstatě USA ukázaly v roce 1945, Hirošima a Nagasaki, že to je zřejmě jediná možnost, jak vytlouci dementním fašistům z těch jejich hlav, v EU je jich téměř 450 milionů, ty jejich fašistické choutky... ovládnout svět...!!! *3419* Rusko má obrovské štěstí, že takové zbraně má... předpokládám, že ve funkčním stavu...!!! *33027*



| Předmět: RE: RE: RE:
před 3 hodinami | #209002 (1)

Hirošima a Nagasaki byly v podstatě zbytečné, byl to útok na civilisty...

Byli to právě Američané, kteří donutili roku 1853 podepsat nevýhodnou smlouvu, pod hrozbou amerického útoku... Že tím Američané osvobodí japonský lid... Atomová bomba měla být varování pro Stalina

Siítuace Japonska byla těžká, bylo vysáváno...
Manévrovalo, jak mohlo.... Hrozili vojenskou intervencí....
Japonsko nestálo o to, bylo svět sám pro sebe....

To je z diplomové práce, strana 21 tom začíná....

překvapivě, a vzhledem k zjevnému názorovému rozpolcení uvnitř vedoucích
oligarchů nebylo možné najít jednoznačnou shodu v tom, jak na příjezd odpovědět.
Abe Masahiro, který byl hlavou Rōju23 od roku 1845, byl sice muž schopný, ale byl to
muž, který byl stěží schopen autoritativně vyřešit podobně vážnou situaci. On sám
byl již řadu let pro otevření přístavů a jeho hlavním důvodem byla snaha vyhnout se
jakékoli válce, do které by se jinak mohlo Japonsko zaplést. Ve svém názoru byl
podporován mnoha státními zástupci, ovšem ne všemi. V roce 1853 vypadalo
dokonce velmi reálně, že by tento vážný rozpor mezi skupinami uvnitř vlády mohl
dokonce vyvrcholit pokusem o svržení režimu. V tomto kontextu se dá potom snáze
pochopit i zoufalé gesto Masahiriho, který přijal od komodora dopis s příslibem, že
odpověď dostane příští rok na jaře při svém návratu.24
Komodor Perry se vrátil v únoru 1845 posílen dalšími sedmi loděmi a
s jasným cílem „získat právem dohodu, která z úcty náleží každé civilizované zemi“.
Japonsko nakonec 31. března 1954 pod válečnou hrozbou podepsalo první právní
akt, japonsko-americkou smlouvu o míru a přátelství (Treaty of Peace and Amity),
tzv. Kanagawskou. Příchod komodora Perryho znamenal pro Japonsko novou
epochu v jeho moderní historii a díky Perryho pevným požadavkům a vytrvalé
snaze mohla americká diplomacie slavit svůj první triumf v jednání s ostrovním
královstvím. 25
Ve výše zmíněné smlouvě o míru a přátelství z roku 1854 se objevuje první
doložka nejvyšších výhod, která byla na Japonsko uvalena. Ustanovení, které dává
Spojeným státům tuto pravomoc, najdeme v článku 9, kde se píše:
„...je dohodnuto, že pokud někdy v budoucnosti Japonská vláda uzavře nebo poskytne
nějaké jiné zemi nebo zemím privilegia a výhody, které zde nejsou pro Spojené státy a jejich
občany garantovány, budou tyto privilegia následně brána jako garantována Spojeným
státům a jejich občanům též, bez další konzultace nebo zpoždění…“

https://is.muni.cz/th/d58en/DIPLOMOVA_PRACE-ANETA_STANCIKOVA.pdf