Většinou kopali za Duklu, tak to bylo i s ostatními sportovci, manžel měl také zaměstnání, ale většinu protrenoval
Většinou kopali za Duklu, tak to bylo i s ostatními sportovci, manžel měl také zaměstnání, ale většinu protrenoval
Já vím.
To byl takový paradox, sportovci, myslím ti profesionální, museli mít
pracovní smlouvu na něco jiného, než ve skutečnosti dělali. Pokřivená
komunistická morálka a prolhanost jejich režimu zasahovala i do jinak
nepolické sféry, třeba do sportu.
Většinou nekopali jen za Duklu, ale za mnoho jiných "zaměstnavatelů",
třeba za Zbrojovku, Škodu, nebo taky někdo boxoval za Uhelné sklady.
Všichni věděli, jaká je to habaďůra, dnes nepochopitelné.
Problém byl trošku s už opotřebovanými sportovci, do šedesáti nidko
nevydrží hrát fotbal, nebo lyžovat na nějaké úrovni. Trenérů je
potřeba výrazně méně, než sportovců a tak ti, co si nesehnali doživotní
zašívárnu jako trenéři, nebo nějací přicmrdávači ve sportovních
klubech, museli pak nastoupit do těch fabrik a začít se na stará kolena
živit prací. Ta jim pochopitelně smrděla, protože za ni bylo méně peněz
a hlavně ji neuměli dělat.
To s tebou naprosto souhlasim, viděla jsem do toho jak do hubené kozy, ale
abys tu levárnu pochopil, akademické vzdělání mít nemusíš. Potom jsme s
přesunuli do Tyrol, to bylo ideální období, ale také jine téma. V
podstatě s tvým názorem souhlasím. Také si paatuju, jak pan Masopust při
otázce, jaká byla odměna za výhru tuším na MS odpověděl, že dostali
balon. Dnes by jim prista na hlavě, za takove odměny se fotbal nehraje, se to
jsem opět odbočila 