A dnes i když si pořídíš byt na hypotéku za 3 -5milionů ,platíš jak
mourovatý a byt stejně není tvůj! Tvůj bude až tu hypotéku celou
splatíš- do té doby patří bance a ta tě v případě neplacení, vyhodí a
byt prodá dál ))) 
A dnes i když si pořídíš byt na hypotéku za 3 -5milionů ,platíš jak
mourovatý a byt stejně není tvůj! Tvůj bude až tu hypotéku celou
splatíš- do té doby patří bance a ta tě v případě neplacení, vyhodí a
byt prodá dál ))) 
To je přece v pořádku.
Kdo jiný by to měl platit, když ne ten, co byt používá, nebo vlastní.
Kdo má dost peněz a je ochoten je zaplatit, toho je byt hned. Kdo splácí,
splácí někomu, kdo mu na byt půjčil, tedy většinou bance a dokud
nezaplatí, není byt jeho. Nechápu, co je na tom nelogické. Není podstatné,
komu byt, nebo domek patří, zda bance nebo jejich obavytelům, ovšem jakmile
se dluh nesplácí, nemovitost banka nekompromisně schlamstne, na což však je
každý žadatel o půjčky a hypotéky předem upozorněn.
U domků na dědině to tak bylo vždycky. Vždycky jsme si museli všechno
udělat sami, žádné OPBH nám nic zadarmo opravit nepřišlo a úplně
všechno jsem si museli koupit za svoje. Tím záchodovým prkýnkem počínaje,
kotlem, bojlerem a vším dalším vybavením konče. Hodně lidí, hlavně ti
co stavěli, stavěli taky na dluh a když nespláceli, o barák přišli,
normální věc. Byly nějaké nenávratné půjčky, těsně před revolucí od
státu, myslím to bylo 150 000 a jedinou podmnínkou byla kolaudace do
nějakého termínu od zahájení, nepamatuju si to přesně, myslím to byly
tři roky Ovšem to trvalo jen velmi krátkou dobu. Někdo také dostal nějaké
peníze od podniků kde pracoval, tam to zase bylo za to, že se jim upsal na
deset, nebo i více roků a pokud chtěl jít do jiné práce, musel to vrátit.
Všeobecně ale platilo, že soukromí vlastníci, kteří se dokázali o své
bydlení postarat sami, dopláceli z daní na své spoluobčany, kteří
fasovali králíkárny zdrama a bez hnutí prstem.
Současné šílené ceny bytů a nemovitostí obecně jsou nafouknutá bublina
a časovaná bomba, která až vybuchne, bude to hodně lidí bolet, myslím
finančně. Ovšem tak to v tržním prstředí chodí, nahouru a dolů.
Určitě lepší, než to nespravedlivé přerozdělování státem, který
většinu podojí, aby se menšina měla dobře.
Hodně s stavělo svépomocí. U nás v Kobylisích začaly pražské pekárny, ČKD a české loděnice. Já to sledovala, ti chlapi po práci mazali na stavbu a dělali třeba do půlnoci. Museli mít odpracovaný určitý počet hodin, vic nevím, ale zadní staří lidé to nebyli, tak to pro ně byla hračka, ale stejně toho museli mít plný kecky , myslím, že tahle možnost byla dobrá, ti kluci odvedli poctivou práci , vždyť to stavěli pro sebe a ty baráky byly 4 patrové hlavní pokoje situované na jih
Vlastní bydlení se stavělo téměř výhradně svépomocí a byl to pro
každého stavebníka záhul. Jak fyzicky, tak na peníze. Sice byly možnosti,
nějaká stavební družstva stavěla domky na klíč, třeba i montované
dřevostavby, ovšem to byl jen zlomeček. Špatně se sháněl materiál,
státní sektor měl přednost, takže byl problém sehnat skoro cokoliv, od
cementu po kdejakou prkotinu, tak to měli lidi rozdělaný několik let. O tom
právě ti paneláčníci, co přišli zadarmo do hotového, nemají ani
ponětí a dnes naříkají, že se jim děje křivda, když si musí všechno
platit.
To co píšeš byla ta lepší varianta, bylo to zastřešeno nějakým podnikem
a to bylo o něco lepší, hlavně co se týkalo opatření materiálu. Ale kdo
stavěl úplně svoje a bez jakékoliv organizovanosti, ten si to vyžral a taky
léta splácel, stejně jako dnes. Dneska však málokdo z nás lituje tu práci
i peníze, protože platit dnes někde nájem, třeba i ve v městských bytech,
natož stavět je hodně těžký. Jen pozemek už se skoro nedá sehnat pod
milon, někde ani dva nestačí a to je jen holá louka. I rekonstrukce staré
zástavby stojí majlant a mnozí lidi už nemají sílu po práci ještě makat
doma, protože dnes už se do práce nechodí odpočívat jako za komunistů,
tedy zase s vyjímkama, takový státní ouřada se nepředře, to je jasný,
ale tak to bylo vždycky.
Vtípek na závěr: Nevím, zda ty na jih situované obýváky jsou při
současném počasí výhra. :-)
)))) bledá závist .
všichni ti, kteří dostali od podniku byt, si ho zasloužili svou prací.
Každý měl tu možnost jít fárat do dolů. nebo makat ve válcovnách
plechu, ve šílených vedrech a nepřetržitém provozu.
Tak, jak stavěl byty Baťa pro své zaměstnance, tak je stavěly i podniky pro
zaměstnance - aby je přilákali . Ono je to podobné, jako když dnešní
podnikatelé dávají svým zamestnancům různé benefity- taky aby je
přilákali a udrželi .
Podniky za socialismu, stavěly ze svých zisků a s podporou státu, který
by sám nezvládal postavit tolik bytů.
A lidé si během bydlení v těch bytech, našetřili a po čase si postavili
vlastní bydlení.
Takže mi nic nevykládej o životě na vesnici- bydlíme tam už 26 let. 
V těch podnicích pracovali i ti, co byt nedostali a těch byla většina.
Tedy jak kde, ti havíři dostali byt asi všichni, ale mám na mysli spíš
všechny ostatní, kteří taky chodili do práce, jen nebyli horníky a
valcíři. Asi si ho ti ostatní nezasloužili, nejspíš pracovali málo a
špatně.
Rozhodně se nejvíc nadřeli ti bolševici a frajle z kanceláří,
milicionáři a funkcionáři strany, kteří měli při přidělování bytů
přednost, tedy u nás to tak bylo. Co papaláš, to byt a když mu dospěl
fakan, tak další byt.
Každý neměl možnost jít kopat uhlí, nebo válcovat plech. Všichni by
se do těch dolů a válcoven nevešli. Kdyby totiž všichni kopali a
válcovali, nebyl by nikdo na jinou práci. Neměl by kdo péct chleba, tkát
látky, šít šaty, sázet brambory, vyrábět stroje, elektrické
spotřebiče, stavět domy atd. Byla to odporná praxe komunistických
vymývačů mozků, kteří některé profese tak sprostě povyšovali nad jiné
a dodnes to má hodně lidí zafixováno v mozku, že horník je víc jiní
lidé. Jenže není, horník by nic nakopal, kdyby byl bez svačiny, fáraček,
mašin a všeho toho, co vyráběli lidé, kterými horník pohrdal, protože on
přece byl něco víc.
Baťu raději nech napokoji, toho komouši okradli nejvíc a dodnes jeho rodině
nikdo nic nevrátil, což je hnus. Ovšem to jsou ty pro komouše posvátné
Benešovy dekrety. Beneš jimi umetl komoušům cestu k moci.
S tou závistí už si to nech pro sebe, je to už trapný, jasně jsem ti
řekl, že králíkárnu jsem nikdy nikomu nezáviděl. Já jsem nikdy o byt
komouše nežádal, ani o nic jiného, třeba rekreaci od ROH.
Ale dovedlo mě naštvat, že když bylo na dílně deset chlapů, tak tři
dostali byt a těch sedm kulový.
26 let 
(Upraveno 09.08.2026 11:08)